Portál veřejné správy

Zápis 059711-30/98

Obchodní jménoRozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
RubrikaDokument
Publikováno29. 07. 1998
Značka OV059711-30/98
DOKUMENT; Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydává na základě ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, a § 19 odst. 4 zákona č. 223/1994 Sb., o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. ŘÁD Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pro vnitrostátní spory ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení § 1 (1) Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud) je stálý rozhodčí soud, který působí při Hospodářské komoře České republiky jako nezávislý orgán pro rozhodování majetkových sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení (zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). (2) Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odst. 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor a) z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami (§§ 2-3 zákona č. 216/1994 Sb.) b) z písemných projevů stran v zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci Rozhodčího soudu. (3) Vnitrostátním sporem ve smyslu tohoto Řádu se rozumí spor, v němž všechny strany (účastníci) mají sídlo (bydliště) na území České republiky. (4) Nedostatek pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu nemůže vytýkat strana, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci (příslušnosti) namítla (§ 15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.). K pozdějšímu uplatnění námitky se přihlédne jen tehdy, jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednávána v rozhodčím řízení. (5) Řízení před Rozhodčím soudem je jednoinstanční. ČÁST DRUHÁ Předsednictvo Rozhodčího soudu, rozhodci a tajemník § 2 (1) Předsednictvo Rozhodčího soudu vykonává úkony svěřené mu tímto Řádem a všechny další úkony, které patří do pravomoci Rozhodčího soudu a které nepřísluší předsedovi Rozhodčího soudu, rozhodcům ani tajemníkovi. (2) Členové předsednictva mohou vykonávat funkce rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu, pokud se v téže věci nezúčastní rozhodování předsednictva podle § 22 Řádu. § 3 Rozhodci (1) Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoli strany. (2) Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze 3 rozhodců nebo, pokud se o tom strany dohodly, jediný rozhodce. Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce se provádí podle tohoto Řádu (§ 21). (3) Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a rozhodčím senátu, také o jediném rozhodci. § 4 Tajemník (1) Tajemník organizuje agendu spojenou s činností Rozhodčího soudu a vykonává ostatní činnosti stanovené tímto Řádem, zejména pečuje o řádný časový průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení všech rozhodnutí Rozhodčího soudu, o úschovu veškerých písemností Rozhodčího soudu, podepisuje doložku o nabytí právní moci rozhodnutí a se souhlasem předsednictva Rozhodčího soudu uveřejňuje vhodným způsobem rozhodnutí zásadní důležitosti. Může se zúčastnit všech ústních jednání před rozhodci. (2) Činnost tajemníka může vykonávat i jeho zástupce. ČÁST TŘETÍ Řízení 1. Obecná ustanovení § 5 Místo konání ústního jednání Pravidelným místem konání ústních jednání je sídlo Rozhodčího soudu v Praze. Z podnětu tajemníka, rozhodčího senátu nebo na základě dohody stran lze konat ústní jednání na jiném místě České republiky. § 6 Předkládání písemností (1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát soudu rovněž jedno vyhotovení. (2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině (popř. slovenštině). § 7 Jazyk, ve kterém se řízení koná Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině (popř. slovenštině). § 8 Základ řešení sporů (1) Rozhodčí soud řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k obchodním zvyklostem. (2) Spor může být též rozhodnut podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně pověřily. § 9 Doručování (1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník, a to na adresu, kterou strana uvedla, nebo zvolenému právnímu zástupci. (2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení. (3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky, dálnopisem nebo telefaxem. (4) Kterákoli z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení. (5) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1-4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl. (6) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila Rozhodčímu soudu, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 na její poslední známou adresu. (7) Jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce, ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu předseda Rozhodčího soudu jmenovat opatrovníka k přijímání písemností. § 10 Přerušení řízení Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu, a nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodčího senátu, bude v řízení pokračováno. § 11 Navrácení v předešlý stav Jestliže některá strana až do vyhlášení rozhodčího nálezu anebo, nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení se nemohla z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti, nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodčí senát nebo, nebyl-li ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu, k návrhu této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. § 12 Zajištění důkazů a předběžná opatření (1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda Rozhodčího soudu v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jediné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření. (2) Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit Rozhodčí soud. § 13 Vedlejší účastníci (1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení. (2) V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je soud po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany. § 14 Použití ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Řádu, se řídí ustanoveními zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 15 Platnost ustanovení o řízení Ustanovení tohoto Řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto Řádu nevyplývá něco jiného. 2. Zahájení řízení § 16 Podání žaloby (1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení. (2) Za datum podání žaloby se považuje den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu. § 17 Obsah žaloby (1) V žalobě musí být uvedeno: a) označení stran včetně IČO, je-li přiděleno b) adresy stran c) nárok žalobce d) podpis žalobce (2) Žaloba má také obsahovat: a) poukaz na založení pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu, b) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat, c) hodnotu předmětu sporu, d) doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení, e) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou Rozhodčího soudu, žalobce může rovněž jmenovat náhradního rozhodce. f) rodná čísla stran - fyzických osob, jsou-li známa. § 18 Hodnota předmětu sporu (1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu. (2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména: a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění, b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku, c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů, d) na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání. (3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků. (4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí Rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici. § 19 Odstranění vad žaloby (1) Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 17, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 17 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 15 dní ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává. (2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé, jinak bude řízení zastaveno. 3. Příprava projednání sporu § 20 Odpověď na žalobu (1) Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců a Řád tohoto Rozhodčího soudu. (2) Současně tajemník vyzve žalovanou stranu, aby během 15 dnů od doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být v odůvodněných případech tato lhůta prodloužena. (3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni, žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce. § 21 Ustavení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jediného rozhodce (1) Rozhodci jmenovaní podle § 17 a 20 stranami nebo předsedou Rozhodčího soudu, zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu. (2) Jestliže strany nejmenují rozhodce ve stanovené lhůtě nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 15 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodce, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda Rozhodčího soudu. (3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem, jmenuje rozhodce předseda Rozhodčího soudu. (4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou Rozhodčího soudu. (5) Dokud není ustaven rozhodčí senát (jediný rozhodce), je předseda Rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi. § 22 Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka (1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně ať přímo či nepřímo zainteresováni na výsledku sporu. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný. (2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí výlučně předsednictvo, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce, popřípadě rozhodce, dokud nebyl ustaven rozhodčí senát. (3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, pokud jej nenahrazuje náhradní rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce, zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu. (4) Stejným způsobem bude postupováno v případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce nemohou účastnit projednávání věci. (5) V případě nutnosti může rozhodčí senát s přihlédnutím k návrhům stran znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních, ve věci konaných do takové změny. (6) Z důvodů uvedených v odstavci 1 mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát. § 23 Rozhodování o pravomoci (příslušnosti) (1) O pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu rozhodují rozhodci (§ 3 odst. 3). Před svým rozhodnutím si mohou vyžádat stanovisko předsednictva. Za tím účelem mu předloží spis se stručnou zprávou. (2) Rozhodci zastaví řízení usnesením, dojdou-li k názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednání a rozhodnutí věci. Rovněž usnesením zamítnou námitku nepříslušnosti, jestliže dojdou k názoru, že Rozhodčí soud je příslušným. (3) Rozhodci, dříve si vyžádají případné stanovisko předsednictva dle odst. 1, učiní opatření, která považují za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán. § 24 Příprava projednání sporu rozhodčím senátem Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání a, shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty. § 25 Předvolání k ústnímu jednání (1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí Rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 15 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání. (2) Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší. 4. Projednání sporu § 26 Ústní jednání (1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. (2) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy. (3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu. (4) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti. (5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu. (6) Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán nejméně dva dny před termínem ústního jednání, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu. O návrhu rozhodne rozhodčí senát. § 27 Zjednodušené řízení (Rozhodování na základě písemných podkladů anebo bez odůvodnění) (1) Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé. (2) Strany se mohou písemně dohodnout až do skončení projednávání sporu (§ 34 odst. 1) na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu (§ 25 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.). Takovou dohodu mohou uzavřít také shodným prohlášením do zápisu o ústním jednání před rozhodčím senátem (jediným rozhodcem). § 28 Žaloba navzájem (protižaloba) (1) Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení projednání základní žaloby (§ 34 odst. 1). Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím Rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených. (2) Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§ 17). (3) Ustanovení o žalobě navzájem (protižalobě) se přiměřeně použijí na uplatnění protinároku žalovanou stranou formou námitky započtení, vyplývá-li uplatněný protinárok z jiného právního vztahu než nárok uplatněný žalobou. § 29 Pokus o smír Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění. § 30 Zápis o ústním jednání (1) O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině (popř. slovenštině), který musí obsahovat tyto údaje: a) označení Rozhodčího soudu, b) číslo sporu, c) místo a datum zasedání, d) označení sporných stran a jejich zástupců, e) údaj o účasti stran, f) jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání, g) stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání, h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení, i) uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení, j) podpisy rozhodců. (2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápise změny nebo doplňky. (3) Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu. 5. Dokazování § 31 Důkazy (1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami. (2) Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál. (3) Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo. § 32 Hodnocení důkazů Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i předsednictvo podle vlastního uvážení. 6. Skončení řízení § 33 Forma rozhodnutí Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení. § 34 Vydání rozhodčího nálezu (1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, vydá usnesení, že projednávání sporu je skončeno, a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé anebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného, a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět. (2) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění. (3) Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát vydat usnesení, že projednávání této části předmětu sporu je skončeno, a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto. (4) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout. (5) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález. § 35 Obsah rozhodčího nálezu (1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje: a) název rozhodčího soudu, b) místo a datum vydání nálezu, c) jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce, d) označení stran a dalších účastníků sporu, e) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu, f) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu, g) odůvodnění rozhodnutí (s výjimkou případů, kdy se strany dohodly dle § 27 odst. 2 Řádu na tom, že nález není třeba odůvodňovat); h) podpisy většiny rozhodců nebo jediného rozhodce. (2) Nemůže-li některý z rozhodců podepsat rozhodčí nález, nebo odmítne-li jej podepsat, potvrzuje tuto skutečnost v rozhodčím nálezu předseda Rozhodčího soudu svým podpisem s uvedením důvodu. (3) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník Rozhodčího soudu, tím také ověřují podpisy rozhodců. § 36 Hlasování o rozhodčím nálezu (1) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů. (2) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší. § 37 Vyhlášení rozhodčího nálezu (1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo, nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně. (2) V odůvodněných případech může rozhodčí senát rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení. (3) Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodčí senát nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran. § 38 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu (1) Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává zpravidla na základě nového ústního jednání s předvoláním stran. (2) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodčí senát kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. (3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu. § 39 Splnění rozhodčího nálezu Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí. § 40 Zastavení řízení bez vydání nálezu (1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 34), skončí se řízení vydáním usnesení. (2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména: a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem; b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1; c) v případě rozhodování o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu dle § 23, není-li pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu dána. (3) Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení § 34-38. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda Rozhodčího soudu. 7. Náklady řízení § 41 Náklady rozhodčího řízení Součástí tohoto Řádu jsou Pravidla o nákladech rozhodčího řízení uvedená v příloze. ČÁST ČTVRTÁ Smírčí řízení § 42 (1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva. (2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. (3) Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout. (4) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu, cokoli během smírčího řízení přednesly. (5) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá ze stran hradí jednu polovinu. ČÁST PÁTÁ Účinnost § 43 Tento Řád nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1998. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky JUDr. Bohuslav Klein, v. r. předseda ---------------------------------------------------------------- Příloha k Řádu Rozhodčího soudu pro vnitrostátní spory Pravidla o nákladech rozhodčího řízení ve vnitrostátních sporech § 1 Náklady rozhodčího řízení (1) Náklady rozhodčího řízení tvoří a) poplatky za rozhodčí řízení podle §§ 1, 3 a 4 b) zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu c) vlastní výlohy stran. (2) Poplatky za rozhodčí řízení dle odst. 1 písm. a) slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností Rozhodčího soudu. Poplatek se vybírá za každý spor. (3) Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu prováděním důkazů, vyplácením znalečného, konáním ústních jednání mimo sídlo Rozhodčího soudu, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného apod., a hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých. (4) Vlastní výdaje stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců apod.). § 2 Výše a placení poplatků (1) Za projednávání sporu Rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby a žalovaný při podání žaloby navzájem (protižaloby), popřípadě při uplatnění protinároku námitkou započtení dle § 28 odst. 3 Řádu. Dokud není poplatek zaplacen, žaloba, popř. protižaloba nebo námitka započtení se neprojednává. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, řízení se zastaví. (2) Výše poplatku se stanoví v závislosti na hodnotě sporu v Kč podle sazebníku uvedeného v příloze těchto Pravidel. (3) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy došel Rozhodčímu soudu nebo na jeho bankovní účet. § 3 Urychlené řízení (1) Na základě písemné dohody stran předložené Rozhodčímu soudu se koná urychlené řízení s vydáním rozhodčího nálezu do 1 měsíce od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 75 % nebo na žádost žalující strany s vydáním rozhodčího nálezu do 3 měsíců od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 50 %. (2) Zvýšený poplatek hradí strana žalující. (3) V případě, že rozhodčí nález není vydán ve lhůtách dle odst. 1 nebo v prodloužené lhůtě dohodnuté se stranami, resp. se žalující stranou, Rozhodčí soud zvýšený poplatek vrátí. § 4 Poplatek při žalobě navzájem (protižalobě), popřípadě námitce započtení (1) Pro žalobu navzájem (protižalobu) platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní. (2) Obdobně platí ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní pro nárok uplatněný námitkou započtení proti žalobnímu nároku dle § 28 odst. 3 Řádu. Žalovaná strana, která uplatňuje v řízení námitku započtení dle citovaného ustanovení Řádu, je povinna uhradit z hodnoty nároku započteného poplatek podle sazebníku. Pokud tento poplatek nezaplatí, o nároku namítnutém k započtení se nejedná. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, k námitce započtení se nepřihlíží. § 5 Rozdělení poplatku (1) Poplatek jde zpravidla k tíži té strany, která ve sporu podlehla. (2) Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany, a to zpravidla v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku. (3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odst. 1 a 2. § 6 Zvláštní náklady (1) Na krytí zvláštních nákladů vznikajících Rozhodčímu soudu při projednávání konkrétního sporu ve smyslu § 1 odst. 3 Pravidel jsou strany povinny složit přiměřenou zálohu ve výši a lhůtě stanovené předsednictvem Rozhodčího soudu, rozhodčím senátem nebo tajemníkem. Tato povinnost může být uložena pouze jedné straně, dala-li k těmto zvláštním nákladům podnět nebo vznikají-li v jejím vlastním zájmu. Dokud není stanovená záloha složena, úkony, na něž je určena, se neprovedou. (2) Je-li v průběhu řízení nutné zvýšení zálohy na zvláštní náklady, protože částka stanovená dle odst. 1 nestačí krýt tyto náklady, jsou strany, popř. je strana, která dala podnět k těmto nákladům nebo v jejímž vlastním zájmu vznikají, povinna na výzvu předsednictva Rozhodčího soudu, rozhodčího senátu nebo tajemníka poskytnout (i opakovaně) další zálohu ve stanovené lhůtě. V případě neposkytnutí další zálohy na zvláštní náklady platí přiměřeně poslední věta odst. 1. (3) O zvláštních nákladech se s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení (§ 33 Řádu). O hrazení zvláštních nákladů platí přiměřeně ustanovení § 5 Pravidel o rozdělení poplatku za rozhodčí řízení s výjimkou uvedenou v odst. 4 tohoto paragrafu. (4) Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu službami tlumočníka nebo překladatele do jiného nebo z jiného jazyka, než je jazyk rozhodčího řízení, nese strana, na jejíž žádost, popř. v jejímž zájmu je tato služba poskytnuta. § 7 Výlohy stran Každá strana nese zpravidla sama výlohy, které jí vznikly. V rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení může být přiznána náhrada jejích výloh, a to zpravidla podle úspěchu ve sporu. § 8 Výjimky Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5 Pravidel může Rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněného protahování řízení. § 9 Sazebník nákladů Sazebník nákladů rozhodčího řízení tvoří nedílnou součást Pravidel. § 10 Účinnost Pravidel Pravidla o nákladech rozhodčího řízení nabývají účinnosti dnem 1. srpna 1998. ---------------------------------------------------------------- Příloha k Pravidlům o nákladech rozhodčího řízení Sazebník nákladů rozhodčího řízení - vnitrostátní spory Poplatek 3 % z hodnoty předmětu sporu nejméně však Kč 7 000,- (§ 18 Řádu) nejvýše Kč 1 000 000,- 059711-30/98