Zápis 175114-28/03

• Obchodní jméno: Ministerstvo průmyslu a obchodu
• Rubrika: Veřejná soutěž
• Sídlo: Na Františku 32, 110 15 Praha 1, Staré Město
• Publikováno: 16. 07. 2003
• Značka OV: 175114-28/03

VEŘEJNÁ SOUTĚŽ; Ministerstvo průmyslu a obchodu
D-1

Vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji na výběr projektů do
programů výzkumu a vývoje vypsaných Ministerstvem průmyslu a obchodu na
rok 2004

Ministerstvo průmyslu a obchodu
Sídlo: Na Františku 32, 110 15 Praha 1, Staré Město

tel. 224 853 200, fax 224 853 277, e-mail faltus@mpo.cz
(dále jen MPO nebo poskytovatel)

vyhlašuje podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje:

1. veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji na výběr projektů do programu
«POKROK»,
který zajišťuje část «Národního programu výzkumu»,

2. veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji na výběr projektů do programu
«TANDEM»,
který zajišťuje potřebu výzkumu orientovaného pro průmysl

a

3. veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji na výběr projektů do programu
«IMPULS»,
který zajišťuje potřebu průmyslového výzkumu a vývoje,

které jsou určené na podporu výzkumu a vývoje z prostředků státního
rozpočtu v roce 2004.

A. Právní rámec poskytování podpory projektům výzkumu a vývoje z
veřejných prostředků.
Podpora výzkumu a vývoje (dále jen VaV) je upravena zákonem č. 130/2002
Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), v
platném znění (dále jen zákon).
Poskytování podpory spadá zároveň do působnosti zákona č. 59/2000 Sb., o
veřejné podpoře, v platném znění, a zákona č. 218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), v platném znění.
Poskytování účelové podpory VaV se dále řídí zejména nařízením vlády č.
461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a
o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji (dále jen nařízení vlády), v
platném znění, a dalšími navazujícími a souvisejícími zákonnými i
podzákonnými předpisy.
Úplné znění příslušných právních dokumentů, jakož i další informace o
podpoře VaV, je zpřístupněno na internetové adrese Rady pro výzkum a
vývoj: www.vyzkum.cz.
Účelová podpora může být podle zákona poskytnuta výhradně na projekty
VaV, které budou vybrány na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji
(dále jen soutěž) provedené podle zákona.
Každý uchazeč musí prokázat způsobilost podle § 18 zákona s upřesněním
uvedeným v tiskopise žádosti o poskytnutí účelové podpory (dále jen
žádost o podporu), která je součástí zadávací dokumentace.

B. Forma a výše účelové podpory projektů výzkumu a vývoje.
Návrhům projektů, které budou vybrány na základě soutěže, bude poskytnuta
na řešení podpora formou dotace ze státního rozpočtu.
Výši podpory ze státního rozpočtu, na základě stanovení podílu na
uznaných nákladech, navrhuje uchazeč podle § 2 nařízení vlády v žádosti o
podporu.
Navrženou výši podpory posoudí a s konečnou platností stanoví příslušný
odborný poradní orgán jmenovaný poskytovatelem podle § 21 zákona.
Uchazeč, resp. příjemce, musí zajistit v jednotlivých letech řešení
dofinancování nákladů na řešení projektu z vlastních finančních
prostředků nebo z jiných zdrojů.

C. Programy výzkumu a vývoje.

1. Program výzkumu a vývoje «POKROK»
schválený usnesením vlády České republiky ze dne 28. dubna 2003 č. 417
jako součást Národního programu výzkumu

Program realizuje
«Tematický program KONKURENCESCHOPNOST PŘI UDRŽITELNÉM ROZVOJI»
bez
«Dílčího programu Bezpečná a ekonomická doprava»
a bez
«Dílčího programu Využití přírodních zdrojů»
s výjimkou «Klíčového výzkumného směru Vyšší využití nerudných surovin
pro materiály se širokým spektrem uplatnění»
a
«Tematický program ENERGIE PRO EKONOMIKU A SPOLEČNOST»
bez
«Dílčího programu Racionální využití energie a obnovitelné energetické
zdroje»
s výjimkou «Klíčového výzkumného směru Nástroje zvýšení efektivity užití
energie»

z «Národního programu výzkumu».

Program výzkumu a vývoje «POKROK» podle zákona je součástí «Národního
programu výzkumu» a je zaměřen na podporu projektů průmyslového výzkumu a
vývoje směřujících k zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky České
republiky při jejím trvale udržitelném rozvoji a na zajištění energie pro
tuto ekonomiku a pro společnost.

Program je vyhlašován Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 2003 s tím,
že podpora vybraných projektů bude zahájena v roce 2004. Program bude
ukončen v roce 2009. Opakovaný příjem žádostí o podporu se předpokládá v
dubnu v roce 2004.

Podpora bude poskytována podle příslušných ustanovení zákona a nařízení
vlády a předpokládá se, že dosáhne průměrné míry 75 %.

V oblasti «Konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji» je program
výzkumu a vývoje «POKROK» zaměřen:

na tematický okruh «Výrobní procesy a systémy» (TP3-DP1).

V jeho rámci mohou být podporovány projekty, které zkoumají procesy
založené na sofistikovaných postupech a nových i inovovaných
technologiích obrábění, spojování a tvorby konkurenceschopných
konstrukčních celků.
Přínosem bude vývoj procesního a chemického inženýrství, vývoj nových
výrobních prvků pro farmacii a agrochemii. Nové stroje a zařízení budou
vyvíjeny s vyšším stupněm funkční a konstrukční integrace s uplatněním
nových materiálů, mechatroniky a progresivních technologií šetrných k
životnímu prostředí.
Konkurenceschopnost bude posílena systémovými přístupy a optimalizovaným
počítačovým navrhováním s ohledem na maximální efektivitu výroby, vysokou
spolehlivost a flexibilitu v reakcích na tržní změny. Vývoj metod
navrhování a experimentální výzkum přinesou zkrácení předvýrobních etap,
testování strojů a zařízení a povedou k dosažení vyšší užitkové hodnoty
strojů a výrobků. Tyto trendy naleznou podporu i v progresivních
číslicově řízených výrobních procesech.

V tomto okruhu jsou definovány cíle a přínosy v následujících tématech:
1. Technologie a zařízení pro ochranu a zlepšování životního
prostředí.
Ochrana prostředí a snížení dopadů lidské činnosti na prostředí tak,
aby hospodářský růst nebyl doprovázen nárůstem zátěže životního
prostředí. Nahrazení dosavadního zneškodňování nebezpečných odpadů
spalováním a ukládáním chemickými procesy a zvýšením recyklace
odpadů.
2. Textilní materiály a jejich technologie.
Intenzifikace výroby technických textilních materiálů a skla ve
vztahu k jejich progresivním aplikacím.
3. Pokročilé oceli a související technologie.
Zlepšení vlastností ocelových výrobků a zvýšení úrovně zpracování
metalurgických odpadů, rozvoj technologií a intenzifikace výroby ve
vztahu k jejich progresivním aplikacím.
4. Nové principy prvků, mechanismů strojů a zařízení s vyšší užitnou
hodnotou.
Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím nových technických
řešení, zvýšením pružnosti a rychlosti reakce na výsledky rozvoje
konstrukcí strojů.
5. Stroje a zařízení nové generace s využitím moderních špičkových
komponent.
Zvýšení úrovně parametrů, zrychlení procesu návrhu a realizace
konstrukcí strojů a jejich systémů, vytvoření a rozšíření
aplikačního prostoru pro malé a střední podniky, zejména se
zaměřením na konvenční stroje, unikátní, účelové a speciální stroje
v jednotlivých dílčích oborech.
6. Katalytické procesy.
Zvýšení efektivity výroby při současném snížení negativních vlivů na
životní prostředí.
7. Organické syntézy pro více sofistikované výrobky.
Snížení materiálové a energetické náročnosti, zlepšení využití
tuzemské výrobní základny a výroba produktů s vyšší užitnou
hodnotou.
8. Reaktorové inženýrství, transportní jevy, multifunkční
bioreaktory.
Vývoj reaktorového mikroinženýrství, transportních jevů a
multifunkčních reaktorů s cílem zlepšení konkurenceschopnosti
chemických, biologických, biochemických, potravinářských a
farmaceutických technologií.
9. Progresivní technologie obrábění, dělení, spojování a
beztřískového zpracování materiálu.
Zvýšení produktivity výrobních procesů, úspora primárních
materiálových vstupů, snížení energetické náročnosti a snížení
ekologické zátěže. Monitoring kvality polotovarů a finálních výrobků
a zpětné ovlivňování průběhů výrobních procesů.
10. Anorganická skla a jejich technologie.
Rozšíření výroby a zvýšení kvality užitkového a technického skla,
speciální keramiky, kompozitů, biokeramiky pro zdravotnictví,
speciální materiály pro elektroniku.
11. Experimentální výzkum strojů a jejich komponent, přístroje a
provozní diagnostika.
Zkrácení předvýrobních etap, zkrácení testování strojů a zařízení,
optimalizace parametrů, dosažení vyšší užitné hodnoty strojů,
zvýšení užití výrobních zařízení, produktivity a kvality výroby.

na tematický okruh «Stavby a konstrukce» (TP3-DP3).

V tomto rámci lze uplatnit projekty z oblasti výzkumu a vývoje nových
konkurenceschopných technologií pro nové stavební konstrukce, vývoje
nových materiálů a konstrukcí ke zvýšení spolehlivosti a prodloužení
životnosti, podpory konkurenceschopnosti vyšší efektivitou provádění
staveb, sofistikovaným řízením ekonomiky staveb (cenotvorba, alokace a
efektivita vynaložených nákladů).

Dále půjde o projekty vývoje nových způsobů zakládání a konstrukčních
ochran pro případ možných katastrof, rozvoje metod rizikového
inženýrství. Rovněž o projekty zdokonalování metod simulace
technickoekonomických parametrů v čase a formulování vztahů mezi
životností a kvalitativními parametry stavby, o časové režimy pro údržbu
a rekonstrukci staveb a o progresivní technologie plastů a jejich
recyklace.

V tomto okruhu jsou definovány cíle a přínosy v následujících tématech:
1. Výzkum a vývoj nových technologií pro nosné konstrukce a jejich
zakládání.
Vývoj nových konkurenceschopných technologií pro nosné stavební
konstrukce minimalizující náklady na zhotovení, údržbu a odstranění.
Návrhy simulačních modelů pro predikci chování betonů a maltovin v
procesu tuhnutí (zpracování) a využívání; propracování nových
technologií výstavby, zejména u staveb velkých rozměrů (haly, mosty,
výškové stavby), které jsou ukazatelem technické úrovně společnosti;
vývoj nových detailů ocelových a dřevěných konstrukcí (včetně
predikce jejich chování), které často rozhodují o odezvě konstrukce
při katastrofách. Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti je zařazení
styčníků do evropské databanky; vyvinutí nových způsobů zakládání
(zejména v blízkosti stávající zástavby) s uvážením možných
katastrof, zakládání na použité půdě (brownfields) a způsoby těsnění
hlubinných stavebních jam (s akcentem na nenarušení režimu
podzemních vod), rozvinutí metod a modelů pro počítačové sledování
kontaminace v čase a prostoru.
2. Vývoj metod pro optimalizaci materiálů a konstrukcí a pro
zlepšování spolehlivosti a životnosti staveb.
Tohoto lze dosáhnout rozvojem metod rizikového inženýrství a
diagnostiky a jejich uplatněním při návrhu stavebních postupů
(zejména v městské zástavbě), při sanacích, modernizacích a
rekonstrukcích staveb; propracováním metod ke sledování životnosti a
spolehlivosti staveb; vývojem pravděpodobnostních modelů chování
staveb v čase a prostoru; urychlenou kalibrací norem EU pro podmínky
České republiky (stanovení reprezentativních hodnot klimatických
zatížení a národních ukazatelů spolehlivosti atd.).
3. Zlepšení nástrojů pro optimalizaci ekonomických charakteristik při
navrhování a realizaci díla.
Vytvořit obecně použitelnou, transparentní a dostupnou metodiku k
dosažení optimalizace staveb z hlediska ceny a jejich užitných
vlastností.
Toho lze dosáhnout vypracováním metodiky simulace
technickoekonomických parametrů v čase a proměnném technologickém
prostředí; vytvořením stavební specifikace technického a
uživatelského standardu; stanovením základny pro zpracování
detailního popisu stavebních dodávek a prací; vytvořením metodiky
pro modelování vztahu kvalita - životnost, umožňující stanovit
doporučenou životnost staveb a nalézt vhodný okamžik pro
rekonstrukci.

na tematický okruh «Nové materiály» (TP3-DP4).

V rámci tohoto tematického okruhu lze podporovat projekty výzkumu vztahů
mezi strukturou, vlastnostmi a technologiemi zpracování materiálů a
studium procesů degradace materiálů, použití materiálů ve strojírenském,
elektrotechnickém, stavebním a chemickém průmyslu a dále v odvětvích
těžebním, zemědělském, potravinářském a dalších zpracovatelských
odvětvích a také možnosti recyklace materiálů.

Mezi zkoumané materiály patří zejména elektronické a fotonické materiály
- modifikace vlastností všech materiálů pro elektroniku a fotoniku.
Prioritu mají polovodiče, nové formy uhlíku, materiály pro molekulární
elektroniku, supramolekulární struktury, materiály pro
mikroelektromechanické a nanoelektromechanické systémy, dále technické
polymery a jejich kompozity. Prioritu rovněž mají materiály s tvarovou
pamětí, specifickými elektrickými vlastnostmi, kompozity s novými
vlastnostmi a inteligentní materiály. Půjde o materiály pro biomedicínské
aplikace, o progresivní keramické materiály a o materiály pro vysoké
teploty a tlaky, dále o materiály pro stavby a konstrukce - betony a
maltoviny, o produkty z odpadů a modifikace zemin.

Uvedených cílů lze dosáhnout tím, že se bude v níže uvedených oblastech
vycházet z experimentálního a teoretického výzkumu materiálů a modelování
vztahů mezi jejich strukturou, vlastnostmi, zpracováním a použitím. Podle
typu aplikace je nutné se zaměřit na optimalizaci a predikci vlastností,
povrchové jevy a vrstvy, degradaci a recyklaci materiálů a ve všech
případech rychle poskytovat výsledky průmyslu pro vývoj
konkurenceschopných technických řešení.

V tomto okruhu jsou definovány cíle a přínosy v následujících tématech:
1. Materiály s vysokým poměrem pevnost - hustota.
Vytvářením nových mikrostruktur a výzkumem slitin hliníku, hořčíku a
dalších materiálů spolu s výzkumem vyztužených kompozitů podpořit
rozvoj jejich aplikací zejména v dopravě.
2. Materiály pro vysoké teploty a tlaky.
V oblasti materiálů pro vysoké teploty a tlaky se soustředit na
speciální ocele, slitiny, kompozity a intermetalika, umožňující
vyšší účinnost energetických a chemických zařízení.
3. Technické polymery a jejich kompozity.
Zde je nutné se zaměřit především na modifikace současných polymerů
s optimalizovanými a novými mechanickými a fyzikálními vlastnostmi.
4. Progresivní keramické materiály.
V oblasti progresivní keramiky se zaměřit na její speciální
elektrické, optické, magnetické, chemické a mechanické vlastnosti,
vysokou tepelnou a chemickou odolnost.
5. Materiály pro biomedicínské aplikace.
V této oblasti je potřebné se zaměřit na biokompatibilní kostní,
tkáňové, cévní a další náhrady, implantáty a cílené nosiče léků z
hlediska klinických potřeb, životnosti materiálů a snížení počtu
reoperací.
6. Progresivní materiály pro stavby a konstrukce.
V oblasti těchto materiálů se zaměřit na návrh betonů a maltovin
odolných vůči agresivnímu prostředí, omezení mokrých procesů,
stabilizaci zemin, využití produktů spalování a procesů odsíření.
7. Elektronické a fotonické materiály a struktury.
Zde je třeba se zaměřit především na polovodiče, vlnovody,
mikroelektromechanické a nanoelektromechanické systémy, molekulární
elektroniku, na supramolekulární, nové uhlíkové a biomimetické
materiály.

na tematický okruh «Nastupující technologie» (TP3-DP5).

Nastupující technologie (emerging technologies), mezi které patří
především nanotechnologie a nanomateriály, inteligentní materiály a
struktury, moderní biotechnologie a informační technologie, začínají
zcela mimořádným způsobem ovlivňovat a měnit způsob života a životní
úroveň lidí.

Ke zvýšení konkurenceschopnosti výrobků přispějí výsledky výzkumu, např.
ve vytváření povrchů s lepšími vlastnostmi z hlediska stěru, definované
spolehlivosti, alokace funkcí, využití hmoty v konstrukčních
mikrosystémech.

Cílovými odvětvími je obranný průmysl, optika, zdravotnictví, senzorová
technika, farmaceutický průmysl, humánní a veterinární medicína, chemický
a potravinářský průmysl, zemědělství, ochrana životního prostředí apod.

Výzkum vlastností inteligentních materiálů a jejich aplikace bude
prováděn v úzké součinnosti s konstruováním strojů a přístrojů, s
aplikacemi ve stavebnictví, v elektrotechnickém průmyslu a v
mikroelektronice.

Rychlé dovedení vybraných řešení do praktické realizace přispěje ke
zvýšení přidané hodnoty výrobků a systémů (v průmyslu) a vývoji nových
léčebných a diagnostických metod (ve zdravotnictví).

V tomto okruhu jsou definovány cíle a přínosy v následujících tématech:
1. Nanotechnologie a nanomateriály.
Soustředit dosud málo početnou a roztříštěnou výzkumnou základu na
orientovaný výzkum ve vybraných výzkumných prioritách a vybavit ji
potřebnou experimentální technikou. Realizovat dlouhodobý výzkum
struktur a jevů probíhajících v nanorozměrech, výzkum
nanobiotechnologií, inženýrskými způsoby vytvářet materiály a
systémy v nanorozměrech, vyvíjet zkušební a manipulační zařízení a
přístroje a aplikovat výsledky v oblastech, jako jsou zdravotnictví,
chemie, energetika, strojírenství, elektronika, optika a životní
prostředí.
2. Inteligentní materiály a struktury.
Zaměřit výzkumná pracoviště na orientovaný výzkum v této oblasti a
vybudovat multidisciplinární pracoviště pro tuto problematiku. Cílů
v uvedeném oboru lze dosáhnout výzkumem základních vztahů mezi
strukturou, vlastnostmi a zpracováním materiálů a výzkumem aplikací
inteligentních materiálů v elektronice, strojírenství, stavebnictví
a v dalších oborech.
3. Moderní biotechnologie.
Zaměřit výzkumná pracoviště na orientovaný výzkum a využití výsledků
ve farmaceutickém průmyslu, v humánní a veterinární medicíně, v
chemickém a potravinářském průmyslu, v zemědělství, v ochraně
životního prostředí a v dalších oblastech. Cílů lze dosáhnout široce
koncipovaným zaměřením výzkumu na nová léčiva, léčení vybraných
onemocnění, chemické bioprocesy, využíváním geneticky modifikovaných
organismů v zemědělství, biologickým zpracováním škodlivých látek
aj.

a na tematický okruh «Využití přírodních zdrojů» (TP3-DP6).

Cílem výzkumu v oblasti vyššího využití nerostných zdrojů je vývoj
produktů a technologií pro zpracování nerudných surovin. Nové výrobky a
technologie přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na
úseku efektivnějšího využití domácí surovinové základny při zvýšení
diverzity výrobků s vyšším uplatněním na domácím i zahraničním trhu a při
zvýšení podílu exportu výrobků a snížení nevýhodného vývozu
nezpracovaných surovin.

V tomto okruhu je definován cíl a přínos v následujícím tématu:
1. Vyšší využití nerudných surovin pro materiály se širokým spektrem
uplatnění.
Toho lze dosáhnout návrhy na vyšší využití nerostných surovin
(nerud) snižujících energetickou a materiálovou náročnost.
Zohledněním reálných geologických podmínek složení živců,
alkalických surovin obecně, nízkoslinujících keramických hmot,
žáruvzdorných hmot apod. Cílem bude zvýšit podíl exportu výrobků a
snížit nevýhodný vývoz nezpracovaných surovin.

V oblasti «Energie pro ekonomiku a společnost» je program výzkumu a
vývoje «POKROK» zaměřen

na tematický okruh «Bezpečná a efektivní jaderná energetika» (TP4-DP1).

V České republice bude činit podíl elektřiny z jaderných zdrojů po
uvedení JE Temelín do plného provozu 40 až 45 %. V EU činí tento podíl
cca 35 %.

Pro evropskou strategii je jaderná energetika realizovatelnou
alternativou snižování závislosti na dovozu energetických zdrojů a
nezbytnosti radikálního snížení emisí skleníkových plynů.

Základním předpokladem je však zajištění jaderné bezpečnosti, snížení
radiačního rizika, vyřešení problémů jaderného odpadu a zvýšení
konkurenceschopnosti jaderných elektráren na trhu s energií zahájením
výzkumu a vývoje v oblasti nových technologií jaderného palivového cyklu.

V tomto okruhu jsou definovány cíle a přínosy v následujících tématech:
1. Zajištění jaderné bezpečnosti a spolehlivosti po celou dobu
provozu JE.
Obsahem bude rozvoj metod systémového hodnocení bezpečnostních
charakteristik provozu JE, modernizace používaných výpočtových
programů pro hodnocení jaderné bezpečnosti, analýza havarijních
situací a vývoj nástrojů pro předcházení jejich vzniku, zvyšování
spolehlivosti lidského činitele a snižování radiační zátěže
personálu, plnění kritérií MAAE a spolupráce při vytváření kritérií
bezpečnosti EU, výzkum a vývoj vysokoteplotní reaktorové technologie
pro kombinovanou výrobu syntetických paliv a elektřiny s vysokou
inherentní bezpečností a s alternativou modulárního uspořádání a
teritoriálního umístění s možností realizace v České republice v
horizontu 15 až 25 let.
2. Zvyšování efektivnosti provozu stávajících jaderných elektráren.
Toho lze dosáhnout zvýšením účinnosti výrobního zařízení JE včetně
zvýšení výkonů bloků JE, zapojením jaderných bloků do systémů
sekundární a terciární regulace, což zvyšuje regulovatelnost výroby
JE, prodloužením pobytu paliv v aktivní zóně na 5 až 6 let se
výrazně sníží výrobní náklady a zvyšuje se konkurenceschopnost JE,
vývojem metod umožňujících vyšší využití palivových článků a
přepracování paliva, zdokonalením stávajících osvědčených typů
tlakovodních reaktorů s možností realizace v České republice v
horizontu 10 až 20 let, zapojením organizací České republiky do
programů zaměřených na výzkum a vývoj nové generace jaderně
energetických zdrojů (zejména do programů zemí EU, OECD a MAAE) s
cílem zajistit potřebnou odbornou a technickou infrastrukturu pro
přípravu rozhodnutí o alternativě nového jaderně energetického
zdroje a následně pro podíl na přípravě, výstavbě a provozování
budoucího zdroje.
3. Nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a
řešení konce palivového cyklu JE.
V této oblasti lze předkládat projekty zabývající se vývojem metod
měření radioaktivní kontaminace materiálů, vývojem metod a
technologických postupů dekontaminace materiálů, vývojem nových
technik a přístrojů pro fragmentaci a dekontaminaci konstrukčních
materiálů «in situ», výzkumem přírodních a inženýrských bariér
úložného systému pro úložiště RA v České republice, výzkumem a
vývojem jaderně energetické technologie se sníženou produkcí
dlouhodobých radioaktivních odpadů se schopností spalovat vyhořelé
palivo a jaderný odpad ze stávajících reaktorů a s realizací v
horizontu 20 až 30 let.

na tematický okruh «Energetické a neenergetické využití uhlí a uhlíkatých
surovin» (TP4-DP2).

Dominantním tuzemským zdrojem pro zajištění energetických potřeb České
republiky je a zůstane uhlí, které v závislosti na vývoji světových cen a
zásob ropy a zemního plynu může být současně i chemickou surovinou
budoucnosti.

Spalování uhlí, zejména hnědých druhů, představuje dnes téměř ze 70 %
surovinu pro výrobu elektrické energie a tepla. Tento podíl se v tomto
desetiletí sníží na cca 50 %. Výroba energií z uhlí se dosud v České
republice děje převážně v málo efektivních, nedokonalých technologiích,
které přes výrazné zlepšení v uplynulých letech stále zatěžují životní
prostředí i krajinu. Je nutné přihlížet i k požadavkům Kjótského
protokolu i EU.

V tomto okruhu jsou definovány cíle a přínosy v následujících tématech:
1. Zpracování uhlí v čistých technologiích.
Jde o návrhy ekologicky čistých technologických postupů na využívání
uhlí těženého v České republice, příspěvky k realizaci technologie
zplyňování hnědého uhlí za vysokých teplot a tlaků vyrábějící
energetický, případně syntetický plyn, příspěvky k realizaci výroby
energií koprocesingem spalování či zplyňování uhlí a horkých odpadů.
2. Využití metanu vázaného na uhelná ložiska.
V tomto tématu jde o vypracování metod těžby uhelného metanu
vhodných pro geologické podmínky českých uhelných pánví, návrhy
účinné metody degazace metanu z činných dobývacích prostorů, návrhy
efektivního využití uhelného metanu apod.
3. Zabezpečení komplexního využití uhelné substance.
Toho je možné dosáhnout návrhem postupu komplexního využití uhelné
substance «in situ», rozvojem těžebních postupů umožňujících
nejvyšší dosažitelný stupeň ochrany krajiny, řešením geotechnických
problémů souvisejících s těžbou a následným zahlazením následků
hornické činnosti, návrhem optimálních postupů revitalizace hornicky
zasažené krajiny.
4. Energie z fosilních paliv.
Řešení spočívá v příspěvku k realizaci modernizace a zvýšení
účinnosti výrob elektřiny a tepla z uhlí, návrhu nových způsobů
odstraňování obsahu SO2, snižováním obsahu CO2 a NOx z exhalací,
nalezením ekologicky přijatelného způsobu využívání popílků a škváry
ze spalovacích a zplyňovacích postupů.
5. Efektivní rozšiřování kombinované výroby elektřiny a tepla a
spolehlivost energetických soustav (KVET).
Téma je možné naplnit příspěvkem k zajištění spolehlivosti a kvality
dodávek energií, příspěvkem k rozvoji kombinované výroby elektřiny,
zajišťujícím efektivnější způsoby přeměny a snížení nežádoucích
ekologických důsledků, vypracováním technologie výroby palivových
článků.

a na tematický okruh «Racionální využití energie a obnovitelné
energetické zdroje» (TP4-DP3).

Naplňování cílů celého tematického okruhu přinese vedle snížení
negativního vlivu výroby elektřiny a tepla na životní prostředí a snížení
antropogenního podílu na skleníkovém efektu v zemském ovzduší i
ekonomický efekt.

Snížení energetické náročnosti je jedním z významných předpokladů
transformace České republiky na udržitelný rozvoj a na vývoj nástrojů
zvyšování efektivity využití energií. Soustavný vývoj zařízení pro
efektivnější a ekologičtější využívání všech energetických zdrojů včetně
obnovitelných je důležitým předpokladem udržitelného rozvoje.

V tomto okruhu je definován cíl a přínos v následujícím tématu:
1. Nástroje zvýšení efektivity užití energie.
Zde jde o vývoj efektivních informačních, ekonomických a
legislativních nástrojů, zásadní příspěvek ke snížení energetické
náročnosti výrobních postupů a služeb včetně zemědělství a dopravy,
zavádění progresivních technologií, které vedou ke zkrácení doby
návratnosti investic.

2. PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE «TANDEM»
schválený usnesením vlády České republiky ze dne 23. června 2003 č. 618

Program realizuje účelovou podporu výzkumu a vývoje z prostředků státního
rozpočtu určených na tento účel v rozpočtové kapitole Ministerstva
průmyslu a obchodu.

Program výzkumu a vývoje «TANDEM» podle zákona je zaměřen na podporu
projektů orientovaného výzkumu, jehož výsledky budou prostřednictvím
navazujícího průmyslového výzkumu a vývoje využity v nových výrobcích,
technologiích a službách. Řešení těchto projektů bude realizované
účelovými seskupeními [těmi jsou projektové týmy sestavené ze skupin
pracovníků (řešitelů) průmyslových organizací a pracovníků výzkumných
pracovišť (akademických, vysokoškolských a dalších)], přičemž všechny
organizace musí mít trvalé sídlo v České republice. Uchazečem musí být
vždy subjekt zřízený podle obchodního zákoníku, který bude kofinancovat
předkládaný projekt.
Každý projekt tohoto programu musí současně zajišťovat transfer výsledků
z úrovně základního, orientovaného výzkumu do úrovně průmyslového výzkumu
a vývoje.

Program je vyhlašován Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 2003 s tím,
že podpora vybraných projektů bude zahájena v roce 2004. Program bude
ukončen v roce 2010. Opakovaný příjem žádostí prostřednictvím veřejné
soutěže ve výzkumu a vývoji podle zákona a podle nařízení vlády se
předpokládá vždy v dubnu v letech 2004, 2005, 2006, 2007 a 2008.

Předpokládá se, že bude poskytována průměrně 85% podpora, přičemž se míra
podpory jednotlivých projektů může v rámci zákonem a nařízením vlády
stanovených pravidel, tj. stanovení podílů základního a průmyslového
výzkumu, pohybovat v rozsahu 80 - 90 % podílu celkových uznaných nákladů.

Cílem programu je zlepšení spolupráce průmyslových organizací a
výzkumných pracovišť (akademických, vysokoškolských a dalších),
teoretická a technologická podpora malých a středních podniků, zlepšení
konkurenceschopnosti budoucích produktů a technologií a podstatné
zlepšení transferu výsledků základního výzkumu směrem k průmyslovým
aplikacím a následně ke zmenšení rozdílů mezi hospodářskou úrovní České
republiky a států Evropské unie.

V rámci programu budou podporovány projekty zaměřené na výzkum vedoucí ke
vzniku nových materiálů a materiálů dosud neznámých vlastností, nových
technologií, systémů a služeb včetně event. pořízení a ověření vzorků a
předváděcích zařízení, které budou vykazovat nejvyšší stupeň novosti,
nejlépe naplňovat kritéria tohoto programu, přinášet zvýšení užitných
parametrů, předpokládat dokončení řešení do čtyř let (do 48 měsíců) od
zahájení podpory ze státního rozpočtu.

Podporovány budou projekty, které naplňují společné významné priority
vyjadřující způsob realizace hlavního globálního cíle. Tím je zvýšení
transferu poznatků základního výzkumu a zvýšení využití jeho výsledků v
průmyslových aplikacích.

Podpora bude omezena pouze na takové projekty, které nevedou k nedovolené
podpoře odvětví nebo nevedou k narušení volných podmínek obchodu v
souladu s články 64, 65 a 70 Asociační dohody. Respektují omezení daná
zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, a sledují komunitární rámec
Společenství č. 96/C - 45/06, který vymezuje podmínky a pravidla pro
účelovou podporu výzkumu a vývoje. Přitom budou uplatňovány následující
priority:
- aktivní orientování výzkumně vývojového potenciálu vysokých škol a
AV ČR na výstupy vhodné pro využití v průmyslu,
- podpora malých a středních podniků,
- příprava podmínek pro vytváření nových pracovních míst,
- využití potenciálu kvalifikovaných lidských zdrojů pro zvýšení
produktivity práce,
- rozvoj výrobků a technologií high-tech (klasifikace OECD), např.
letectví a kosmonautika, chemické výrobky a procesy apod.,
- základní principy pro budoucí výrobky, technologie a služby
naplňující potřeby občanů na kvalitativně a převratně vyšší úrovni
včetně modernizace tradičních výrob,
- základní principy pro budoucí výrobky a technologie pro
zkvalitňování životních podmínek obyvatel (volný čas, lékařská péče,
stárnoucí populace, orgánové náhrady a protetika, farmaceutický
průmysl apod. Účelová podpora výzkumu léčiv končí preklinickými
zkouškami. Na klinické hodnocení léčiv se již státní podpora
neposkytuje),
- základní principy pro výrobky a technologie s vícenásobným užitím,
mezioborové technologie,
- základní principy pro výrobky a technologie pro rozvoj komunikační,
informační, výpočetní a kancelářské techniky,
- nové principy vědeckých a diagnostických přístrojů,
- výzkum vedoucí ke vzniku materiálů z obnovitelných zdrojů, nových a
zdokonalených materiálů a k jejich použití v průmyslové výrobě,
- základní principy pro technologie na zpracování a využití
živočišných a rostlinných produktů,
- biotechnologie,
- nanotechnologie, nanomateriály,
- šetrnost k životnímu prostředí (maloodpadové technologie,
recyklace, zlepšování životního prostředí, dodržování norem
životního prostředí, ekologická přeprava, likvidace a snižování
ekologických zátěží, využití druhotných surovin apod.),
- energetická úspornost, využití netradičních zdrojů energie,
efektivnější využití energetických zdrojů, obnovitelné zdroje
energie.

3. Program průmyslového výzkumu a vývoje «IMPULS»
schválený usnesením vlády České republiky ze dne 23. června 2003 č. 618

Program realizuje účelovou podporu průmyslového výzkumu a vývoje z
prostředků státního rozpočtu určených na tento účel v rozpočtové kapitole
Ministerstva průmyslu a obchodu.

Program průmyslového výzkumu a vývoje «IMPULS» podle zákona je zaměřen na
podporu výzkumu a vývoje nových materiálů, průmyslových výrobků,
výrobních technologií, informačních a řídicích produktů a technologií,
realizovaný

A. jednotlivými organizacemi nebo
B. účelovými seskupeními, tj. projektovými týmy sestavenými ze skupin
pracovníků (řešitelů) průmyslových organizací a pracovníků výzkumných
pracovišť (akademických, vysokoškolských a dalších), přičemž všechny
složky musí mít trvalé sídlo v České republice, vždy pod patronací jedné
ze zúčastněných složek a je určen k vyřešení jednoho konkrétního projektu
výzkumu a vývoje zpravidla až na úroveň ověřeného vzorku, funkčního
vzoru, prototypu, poloprovozního, pilotního nebo ověřovacího zařízení.

Program je vyhlašován Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 2003 s tím,
že podpora vybraných projektů bude zahájena v roce 2004. Program bude
ukončen v roce 2010. Opakovaný příjem žádostí o podporu prostřednictvím
veřejné soutěže podle zákona a nařízení vlády se předpokládá vždy v dubnu
v letech 2004, 2005, 2006 a 2007.

Předpokládá se, že bude poskytována průměrně 50% podpora, přičemž se míra
podpory jednotlivých projektů může v rámci zákonem a nařízením vlády
stanovených pravidel pohybovat v rozsahu 25 - 75 % podílu celkových
uznaných nákladů.

Cílem programu je zvýšení výkonnosti výrobních organizací, podpora malých
a středních podniků, zlepšení konkurenceschopnosti produktů a modernizace
technologií vedoucí ke zmenšení rozdílů mezi hospodářskou úrovní České
republiky a států Evropské unie.

V rámci programu budou podporovány projekty zaměřené na výzkum a vývoj
nových materiálů a materiálů dosud neznámých vlastností, nových nebo
zlepšených průmyslových výrobků a zařízení, nových nebo zlepšených
technologií, systémů a služeb, nových informačních a řídicích produktů a
technologií, včetně event. pořízení a ověření vzorků, prototypů,
poloprovozních nebo předváděcích zařízení, které budou vykazovat nejvyšší
stupeň novosti, nejlépe naplňovat kritéria tohoto programu, přinášet
zvýšení technickoekonomických, provozních a ekologických parametrů,
zvýšení užitné hodnoty a vyšší stupeň přidané hodnoty, u nichž lze
předpokládat dokončení řešení do tří let (36 měsíců) od zahájení podpory
ze státního rozpočtu, a které budou mít předpoklad návratnosti vložených
finančních prostředků nejdéle do pěti let po ukončení řešení.

Podporovány budou projekty které naplňují společné významné priority
vyjadřující způsob realizace hlavního, globálního cíle. Tím je zvýšení
výkonnosti českého průmyslu a jeho přiblížení k průměru zemí Evropské
unie.

Podpora bude omezena pouze na takové projekty, které nevedou k nedovolené
podpoře odvětví nebo nevedou k narušení volných podmínek obchodu v
souladu s články 64, 65 a 70 Asociační dohody. Respektují omezení daná
zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, a sledují komunitární rámec
Společenství č. 96/C - 45/06, který vymezuje podmínky a pravidla pro
účelovou podporu výzkumu a vývoje. Přitom budou uplatňovány následující
priority:
- aktivní orientování výzkumně vývojového potenciálu vysokých škol a
AV ČR na výstupy vhodné pro využití v průmyslu,
- podpora malých a středních podniků,
- vytváření nových pracovních míst,
- využití potenciálu kvalifikovaných lidských zdrojů pro zvýšení
produktivity práce,
- rozvoj výrobků a technologií high-tech (klasifikace OECD), např.
letectví a kosmonautika, chemické výrobky a procesy apod.,
- komplexní technologie a inovace (řešící potřebu, design, výrobu,
distribuci, použití i řízení produkce),
- výrobky, technologie a služby naplňující potřeby občanů na
kvalitativně a převratně vyšší úrovni včetně modernizace tradičních
výrob,
- výrobky a technologie pro zkvalitňování životních podmínek obyvatel
(volný čas, lékařská péče, stárnoucí populace, orgánové náhrady a
protetika, farmaceutický průmysl apod. Podpora výzkumu léčiv končí
preklinickými zkouškami. Na klinické hodnocení léčiv se již státní
podpora neposkytuje),
- výrobky a technologie s vícenásobným užitím, mezioborové
technologie,
- výrobky a technologie pro rozvoj komunikační, informační, výpočetní
a kancelářské techniky,
- vědecké a diagnostické přístroje,
- materiály z obnovitelných zdrojů, nové a zdokonalené materiály a
jejich použití v průmyslové výrobě,
- technologie pro zpracování a využití živočišných a rostlinných
produktů,
- biotechnologie,
- nanotechnologie, nanomateriály,
- šetrnost k životnímu prostředí (maloodpadové technologie,
recyklace, zlepšování životního prostředí, dodržování norem
životního prostředí, ekologická přeprava, likvidace a snižování
ekologických zátěží, využití druhotných surovin apod.),
- energetická úspornost, využití netradičních zdrojů energie,
efektivnější využití energetických zdrojů, obnovitelné zdroje
energie.

D. Hodnocení návrhů projektů.
Žádosti o podporu projektů budou komplexně posuzovat v souladu s § 21
zákona komise pro přijímání návrhů projektů a odborné poradní orgány
poskytovatele s využitím nejméně dvou posudků nezávislých oponentů podle
následujících hledisek:
- splnění podmínek pro zařazení žádostí o podporu projektů do výběru
(viz část E dále),
- míry souladu s kritérii, pro hodnocení návrhů projektů (viz část F
dále),
- míry naplnění priorit uvedených u jednotlivých vyhlašovaných
programů.

E. Podmínky pro zařazení žádostí o podporu projektů do výběru.
- žádost o podporu projektu musí být do soutěže podána na
předepsaných formulářích, ve čtyřech originálních vyhotoveních,
přičemž je uchazeč povinen se o správnosti použitých formulářů
ujistit. Každé vyhotovení žádosti musí být úplné a musí obsahovat
všechny předepsané údaje a povinné a event. doplňující přílohy,
- žádost o podporu projektu (všechny čtyři, na čestném prohlášení
originálně podepsané, výtisky) musí být předána v jedné zapečetěné
obálce výrazně označené nápisem «Veřejná soutěž MPO - program (zde
se uvede příslušný jednoslovný název programu, např. POKROK),
-Neotvírat !»,
- v jedné obálce může být pouze žádost o podporu jednoho projektu,
- všechny listy každého výtisku žádosti o podporu, vč. příloh, musí
být pevně spojeny (svázány), aby nemohly být volně vyjímány nebo k
nim přikládáno,
- po skončení soutěžní lhůty není přípustné žádost opravovat ani
doplňovat,
- jestliže je uchazečem právnická osoba, musí být v žádosti o podporu
uvedeno spojení na kontaktní osobu, která bude pověřena jednáním s
poskytovatelem,
- podpora může být poskytnuta pouze uchazečům, kteří splňují
kvalifikační předpoklady podle zákona (§ 18) a není proti nim vedeno
žádné exekuční řízení, nevedou žádný soudní spor a ani neví o tom,
že by se proti nim někdo chystal vést spor, jehož výsledek by mohl
významně ovlivnit jejich majetkovou situaci. Zvláště připomínáme, že
každý uchazeč (s výjimkou VŠ a AV ČR) musí mít v obchodním či jiném
rejstříku uveden jako předmět podnikání výzkum a vývoj,
- pravdivost všech dat uvedených v žádosti o podporu a splnění
kvalifikačních předpokladů musí být prokázána originálním
prohlášením člena nebo členů statutárního orgánu uchazeče (příjemce)
a event. spolupříjemce, které musí být přiloženo ke každému výtisku
žádosti o podporu,
- žádost o podporu projektu musí být doručena do podatelny MPO nebo
podána na poště ve stanovené lhůtě,
- požadavek na financování investic z účelové podpory bude předmětem
samostatného posouzení a schválení, zejména z hlediska jejich
nezbytnosti pro řešení projektu,
- do soutěže nemohou být podávány žádosti o podporu projektu se
stupněm utajení podle zákona č. 148/1998 Sb., v platném znění,
- řešení projektu musí být započato v roce 2004 v termínu stanoveném
ve smlouvě o poskytnutí dotace na podporu projektu,
- výsledky řešení projektů musí být přednostně realizovány a
využívány na území České republiky
- účast uchazeče v programech MPO nevylučuje možnost jeho účasti v
dalších českých nebo zahraničních programech,
- uchazeč je povinen upozornit na veřejnou podporu identického nebo
podobného projektu, který řeší,
- z posuzování budou vyřazeny přihlašované návrhy projektů těch
uchazečů o podporu, kteří nedostáli v předcházejících třech letech
podmínkám smlouvy nebo rozhodnutí na podporu řešení projektu výzkumu
a vývoje v programech MPO (§ 14 zákona),
- jestliže projekt předpokládá experimentální práce se zvířaty, je
nutné doložit ve smyslu zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat
proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen «zákon OZT») a
vyhlášky č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat,
«akreditaci uživatelského zařízení», schválený «projekt pokusů»,
«osvědčení chovného zařízení», event. «stanovisko příslušného orgánu
ochrany přírody k projektu pokusů». Dále je nutné předložit kopii
osvědčení řešitele podle § 17 zákona OZT,
- nedodržení některé z podmínek bude mít za následek definitivní
vyřazení žádosti o podporu projektu z dalšího hodnocení,
- na poskytnutí podpory ze státního rozpočtu na řešení projektu není
právní nárok!

F. Kritéria pro hodnocení návrhů projektů.
- podmínkou pro zařazení žádosti o podporu projektu do výběru je
dodržení všech náležitostí uvedených ve vyhlášení soutěže a v
tiskopise vlastní žádosti o podporu,
- naplnění cílů a priorit vyhlášeného programu,
- technickoekonomická úroveň a komplexnost navrženého řešení,
- znalost řešení analogických problémů v zahraničí,
- závažnost a aktuálnost záměru,
- potřebnost výrobku nebo technologie, event. doložená marketingovým
průzkumem nebo studií,
- srovnatelnost výrobku nebo technologie se světovou úrovní z
hlediska technických parametrů, kvality a ceny,
- předpokládaný objem výroby a možnosti jejího umístění (uplatnění,
využití, prodeje),
- prokázání odborné způsobilosti řešitelského týmu k řešení daného
projektu,
- prokázání ekonomické a finanční způsobilosti uchazeče (příjemce) a
event. spoluuchazečů (spolupříjemců) k řešení projektu a jeho
následného zavedení do výroby,
- prokázání způsobilosti uchazeče (příjemce) a event. spoluuchazečů
(spolupříjemců) materiálně a technicky zabezpečit řešení projektu na
požadované úrovni po celou dobu jeho řešení (technická vybavenost,
prostory, materiál, pomocný technický a obslužný personál, popř.
výrobní a laboratorní kapacity apod.),
- přiměřenost časového plánu projektu (včasnost splnění cílů, termín
uvedení na trh),
- přiměřenost finančních požadavků projektu,
- smluvní doložení základních kritérií uvedených v textu příslušného
programu a potřebných pro zařazení do příslušného programu.

G. Organizační zajištění a další náležitosti veřejné soutěže ve výzkumu a
vývoji.
- zadávací dokumentace, podmínky soutěže a formuláře žádostí o
podporu budou od vyhlášení soutěže do jejího ukončení k dispozici,
po zápisu do seznamu vyzvednutých žádostí, v sídle poskytovatele
zdarma. Současně je bude možné vyzvednout na pracovišti MPO,
Politických vězňů 20, Praha 1,
- text vyhlášení soutěže (inzerátu), její podmínky a formuláře
žádostí o podporu jsou zpřístupněny rovněž na internetové adrese MPO
- www.mpo.cz,
- chybně vyplněné tiskopisy žádosti s chybnými součty a žádosti,
které nebudou splňovat předepsané podmínky, budou bez dalšího
posuzování ze soutěže vyloučeny,
- pokud předloží uchazeč žádost o podporu stejného projektu do více
programů, bude tato žádost vyloučena z posuzování ve všech
programech,
- poskytovatel sdělí uchazečům, jejichž žádosti o podporu byly
vyloučeny z dalšího posuzování pro nesplnění vyhlášených podmínek
veřejné soutěže, tuto skutečnost do 14. listopadu 2003,
- výsledky soutěže budou vyhlášeny do 14. května 2004 (konec
hodnotící lhůty) na internetové stránce MPO (www.mpo.cz). Uchazečům,
jejichž žádosti o podporu byly hodnoceny, sdělí zadavatel výsledek
soutěže písemně rovněž nejpozději do 14. května 2004,
- konzultace k návrhům projektů se poskytují v době od 4. srpna 2003
do 5. září 2003 po předchozí telefonické domluvě,
- v průběhu hodnocení návrhů projektů nebudou poskytovány žádné
informace vztahující se ke konkrétním projektům a průběžným
výsledkům hodnocení !,
- s žádostmi o podporu projektů bude nakládáno v souladu s vyznačeným
stupněm utajení,
- žádosti se uchazečům nevracejí.

H. Vyhlášení a uzávěrka veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji.
- soutěže se vyhlašují dnem 16. července 2003,
- příjem žádostí o podporu (soutěžní lhůta) končí dnem 19. září 2003.
Rozhodující je podací razítko pošty toho dne nebo razítko podatelny
poskytovatele toho dne do 12.00 hod.,
- do termínu uzávěrky soutěží může uchazeč podanou žádost o podporu
odvolat (vzít zpět),
- poskytovatel si vyhrazuje právo požádat v průběhu hodnotící lhůty o
doplnění informací o projektu nebo o účastnících jeho řešení,
- poskytovatel si v souladu se zákonem (§ 24 zákona) vyhrazuje právo
omezit v průběhu soutěže počet programů (soutěží) a projektům
vyhodnoceným v těchto programech (soutěžích) podporu neposkytnout.
Rozhodnutí o omezení počtu programů (soutěží) bude vycházet z
celkového objemu prostředků na podporu výzkumu a vývoje uvolněných
MPO ze státního rozpočtu. O jejich konečné výši rozhoduje Poslanecká
sněmovna Parlamentu České republiky schválením státního rozpočtu v
závěru roku, proto nemůže být poskytovateli v době vyhlášení soutěží
jejich přesná výše známa. Termín vyhlášení soutěží však musí
respektovat ustanovení zákona a nařízení vlády.

175114-28/03