Obchodní věstník - Portál veřejné správy

DOKUMENT; Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydává na základě ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, tento DODATEK č. 2 Řádu a Pravidlům o nákladech rozhodčího řízení pro vnitrostátní spory § 1 odst. 3 nově zní: (3) Vnitrostátním sporem ve smyslu tohoto Řádu se rozumí spor, v němž všechny strany (účastníci) mají sídlo (bydliště) na území České republiky, nebo spor, v němž organizační složky zahraničních osob dle § 21 obchodního zákoníku anebo organizační složky vykonávající činnost dle zvláštního zákona (např. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách) mají sídlo (bydliště) na území České republiky a jsou zapsané v obchodním rejstříku, pokud je na takový spor třeba použít českého hmotného práva a jsou-li veškerá písemná podání a přednesy stran v češtině (popř. slovenštině) a koná-li se rozhodčí řízení a vynáší-li se rozhodnutí v češtině (popř. slovenštině). § 3 odst. 1 nově zní: (1) Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoli strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné (§ 5 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). Nový: § 5a Postup v řízení Rozhodci postupují v řízení způsobem, který považují za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu (§ 18 a § 19 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). § 6 odst. 2 nově zní: (2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině (popř. slovenštině). Pokud jsou písemné důkazy předkládány v cizím jazyce, musí být na výzvu rozhodčího senátu, popř. na žádost strany a se souhlasem rozhodčího senátu, předložen rovněž jejich překlad do češtiny (popř. slovenštiny). § 7 nově zní: Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině (popř. slovenštině). Po dohodě stran a se souhlasem rozhodčího senátu lze konat ústní jednání i v jiném jazyku než v češtině (popř. slovenštině) za podmínek stanovených Pravidly o nákladech rozhodčího řízení (§ 41). § 9 odst. 5 nově zní: (5) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1-4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení doručující pošty nevyzvedl. § 13 nově zní: (1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. O připuštění vedlejšího účastníka rozhoduje rozhodčí senát. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení. (2) V řízení má vedlejší účastník stejná práva, s výjimkou práva na jmenování rozhodce, a stejné povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je rozhodčí senát po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany. § 16 odst. 2 nově zní: (2) Za datum podání žaloby se považuje den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu. (§ 14 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb.). § 17 odst. 1a nově zní: (1) V žalobě musí být uvedeno: a) označení stran včetně identifikačního čísla, je-li přiděleno, a rodná čísla stran - fyzických osob, jsou-li známa § 17 odst. 2e nově zní: e) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou Rozhodčího soudu. § 18 odst. 2, 3, 4 nově zní: (2) Hodnota předmětu sporu se určuje: a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění, b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku, c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů d) na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání. (3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně a hodnota předmětu sporu se stanoví součtem hodnot všech uplatňovaných nároků. (4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu, vyzve jej tajemník, aby tak učinil ve stanovené lhůtě. Jestliže tak neučinil ani v této lhůtě, nebo ji stanovil nesprávně, určí tajemník, respektive rozhodčí senát, byl-li již ustaven, z vlastního podnětu, popř. na návrh tajemníka, nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici, popř. byly zjištěny v průběhu řízení. § 19 odst. 1 nově zní: (1) Jestliže tajemník zjistí, že podaná žaloba neobsahuje náležitosti uvedené v § 17, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 17 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 10 dní ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává. § 20 odst. 3 nově zní: (3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni. § 21 odst. 3, 4 nově zní: (3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, jednoho rozhodce jmenují žalobci a jednoho rozhodce žalovaní. Nedohodnou-li se žalobci nebo žalovaní na jmenování rozhodce, bude rozhodce jmenován předsedou Rozhodčího soudu. (4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou Rozhodčího soudu. (5) Dokud není ustaven rozhodčí senát (jediný rozhodce), je předseda Rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi, s výjimkou rozhodování o pravomoci (příslušnosti) dle § 23 odst. 1 Řádu. § 22 odst. 1, 3, 4, 5 nově zní: (1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže má důvodnou pochybnost o jeho (jejich) nepodjatosti. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný. (3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu. Nový rozhodce, popř. nový předseda rozhodčího senátu, vstupuje do řízení ve stavu k datu přijetí funkce rozhodce, popř. předsedy rozhodčího senátu. (4) V případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce, popř. nový předseda rozhodčího senátu, nemohou účastnit nebo se opakovaně neúčastní projednávání věci, postupuje se obdobně dle ustanovení odst. 1 až 3. (5) Považuje-li to za potřebné, může rozhodčí senát znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních. § 23 odst. 3 nově zní: (3) Rozhodci, než si vyžádají případné stanovisko předsednictva dle odst. 1, učiní opatření, která považují za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán. § 24 nově zní: Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání, a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě projednání sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty. § 25 odst. 1 nově zní: (1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí Rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 10 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání. § 30 odst. 4 nově zní: (4) Vede-li se řízení v jiném jazyce než češtině (popř. slovenštině) (§ 7), postupuje se přiměřeně dle předchozích odstavců. § 31 odst. 3 nově zní: (3) Pokud se předkládají písemné důkazy v jiném jazyce než češtině (popř. slovenštině), postupuje se podle § 6 odst. 2. § 35 odst. 2 nově zní: (2) Nemůže-li některý z rozhodců podepsat rozhodčí nález nebo odmítne-li jej podepsat, uvede takovou skutečnost v rozhodčím nálezu předseda Rozhodčího soudu a potvrdí ji svým podpisem. § 40 odst. 2 rozšířen o písm. d): d) v případě nezaplacení poplatku za rozhodčí řízení dle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení (§ 41) Tento Dodatek č. 2 nabývá účinnosti dnem 1. 5. 2002 Pravidla o nákladech rozhodčího řízení ve vnitrostátních sporech (Příloha k Řádu Rozhodčího soudu pro vnitrostátní spory) § 2 nově zní: (1) Za projednávání sporu Rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby a žalovaný při podání žaloby navzájem (protižaloby), popřípadě při uplatnění protinároku námitkou započtení dle § 28 odst. 3 Řádu. Dokud není poplatek zaplacen, žaloba, popř. protižaloba nebo námitka započtení se neprojednává. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, řízení se zastaví. (2) Poplatek podle hodnoty předmětu sporu je povinen zaplatit i vedlejší účastník, jehož účast byla připuštěna dle § 13 odst. 1 Řádu. Dokud vedlejší účastník poplatek nezaplatí, není k projednávání věci připuštěn. (3) Výše poplatku se stanoví v závislosti na hodnotě sporu v Kč podle Sazebníku uvedeného v příloze těchto Pravidel. Výše poplatku vedlejšího účastníka činí jednu třetinu poplatku účastníka dle tohoto Sazebníku, nejméně však minimální poplatek dle Sazebníku. (4) Koná-li se ústní jednání a vynáší-li se rozhodnutí v jiném jazyku než v češtině (slovenštině) dle § 7 Řádu, zvyšuje se poplatek o 50 %. Dokud není zvýšený poplatek uhrazen, věc se v jiném jazyce než češtině (popř. slovenštině) neprojednává. (5) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy došel Rozhodčímu soudu nebo na jeho bankovní účet. § 3 nově zní: (1) Na základě písemné dohody stran předložené Rozhodčímu soudu se koná urychlené řízení s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení dle § 40 odst. 2 Řádu do 1 měsíce od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 75 %, nebo na žádost žalující strany s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení dle § 40 odst. 2 Řádu do 3 měsíců od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 50 %. (2) Zvýšený poplatek hradí strana žalující. (3) V případě, že rozhodčí nález nebo usnesení o zastavení řízení není vydáno ve lhůtách dle odst. 1 nebo v prodloužené lhůtě dohodnuté se stranami, resp. se žalující stranou, Rozhodčí soud zvýšený poplatek vrátí. § 4 nově zní: (1) Pro žalobu navzájem (protižalobu) platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní. (2) Obdobně platí ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní pro nárok uplatněný námitkou započtení proti žalobnímu nároku dle § 28 odst. 3 Řádu. Žalovaná strana, která uplatňuje v řízení námitku započtení dle citovaného ustanovení Řádu, je povinna uhradit z hodnoty nároku započteného poplatek podle Sazebníku. Pokud tento poplatek nezaplatí, o nároku namítnutém k započtení se nejedná. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, řízení o námitce započtení se zastaví. § 5 nově zní: Částečné vrácení poplatku (1) Vezme-li žalobce žalobu, popř. žalovaný žalobu navzájem (protižalobu) či námitku započtení dle § 28 odst. 3 Řádu zpět nejpozději 7 dnů před datem nařízeného 1. ústního jednání ve věci, vrací se žalobci, popř. žalovanému, 50 % rozdílu poplatku zaplaceného z hodnoty žaloby, popř. žaloby navzájem (protižaloby) či námitky započtení a minimálního poplatku. 2) Minimální poplatek za rozhodčí řízení se nevrací. § 5a Rozdělení poplatku (1) Poplatek jde zpravidla k tíži té strany, která ve sporu podlehla. (2) Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany, a to zpravidla v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku. (3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odst. 1 a 2. § 8 nově zní: Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5a Pravidel může Rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněného protahování řízení. Pravidla o nákladech rozhodčího řízení nabývají účinnosti dnem 1. 5. 2002. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydává na základě ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, tento D O D A T E K č. 1 Řádu a Pravidel o nákladech rozhodčího řízení § 3 odst. 1 nově zní: (1) Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoli strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné (§ 5 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). Nový: § 5a zní: § 5a Postup v řízení Rozhodci postupují v řízení způsobem, který považují za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu (§ 18 a 19 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). § 9 odst. 5 nově zní: (5) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1-4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení doručující pošty nevyzvedl. § 13 odst. 1, 2 nově zní: (1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. O připuštění vedlejšího účastníka rozhoduje rozhodčí senát. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení. (2) V řízení má vedlejší účastník stejná práva s výjimkou práva na jmenování rozhodce a stejné povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je rozhodčí senát po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany. § 16 odst. 2 nově zní: (2) Nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, něco jiného, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu. (§ 14 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb.). § 17 odst. 1a) a c) nově zní: Obsah žaloby (1) V žalobě musí být uvedeno: a) označení stran včetně identifikačního čísla, je-li přiděleno, a rodná čísla stran - fyzických osob, jsou-li známa e) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou Rozhodčího soudu. § 18 odst. 2, 3, 4 nově zní: (2) Hodnota předmětu sporu se určuje: (3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem hodnot všech uplatňovaných nároků. (4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu, vyzve jej tajemník, aby tak učinil ve stanovené lhůtě. Jestliže tak neučinil ani v této lhůtě nebo ji stanovil nesprávně, určí tajemník, respektive rozhodčí senát, byl-li již ustaven, z vlastního podnětu, popř. na návrh tajemníka, nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici, popř. byly zjištěny v průběhu řízení. § 20 odst. 3 nově zní: (3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni. § 21 odst. 3 nově zní: (3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, jednoho rozhodce jmenují žalobci a jednoho rozhodce žalovaní. Nedohodnou-li se žalobci nebo žalovaní na jmenování rozhodce, bude rozhodce jmenován předsedou Rozhodčího soudu. § 22 odst. 1, 3, 4, 5 nově zní: (1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho (jejich) nepodjatosti. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný. (3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu. Nový rozhodce, popř. nový předseda rozhodčího senátu, vstupuje do řízení ve stavu k datu přijetí funkce rozhodce, popř. předsedy rozhodčího senátu. (4) V případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce, popř. nový předseda rozhodčího senátu, nemohou účastnit nebo se opakovaně neúčastní projednávání sporu, postupuje se obdobně dle ustanovení odst. 1 až 3. (5) Považuje-li to za potřebné, může rozhodčí senát znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních. § 24 nově zní: Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání, a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě projednání sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty. § 35 odst. 2 nově zní: (2) Nemůže-li jeden z rozhodců podepsat rozhodčí nález nebo odmítne-li jej podepsat, uvede takovou skutečnost v rozhodčím nálezu předseda Rozhodčího soudu a potvrdí ji svým podpisem. § 40 odst. 2 rozšířen o písm. c) a písm. d): c) v případě rozhodování o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu dle § 23, není-li pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu dána d) v případě nezaplacení poplatku za rozhodčí řízení anebo paušálu na správní náklady Rozhodčího soudu dle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení (§ 41) Tento Dodatek č. 1 nabývá účinnosti dnem 1. 5. 2002 Pravidla o nákladech rozhodčího řízení (Příloha k Řádu Rozhodčího soudu) § 2 odst. 2 nově zní: (2) Poplatek podle hodnoty předmětu sporu je povinen zaplatit i vedlejší účastník, jehož účast byla připuštěna dle § 13 odst. 1 Řádu. Dokud vedlejší účastník poplatek nezaplatí, není k projednávání věci připuštěn. § 6, odst. 1 a 2 nově zní: Urychlené řízení (1) Na základě písemné dohody stran předložené Rozhodčímu soudu se koná urychlené řízení s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení dle § 40 odst. 2 Řádu do 1 měsíce od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 75 %, nebo na žádost žalující strany s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení dle § 40 odst. 2 Řádu do 4 měsíců od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 50 %. (2) Zvýšený poplatek hradí strana žalující. (3) V případě, že rozhodčí nález nebo usnesení o zastavení řízení není vydáno ve lhůtách dle odst. 1 nebo v prodloužené lhůtě dohodnuté se stranami, resp. se žalující stranou, Rozhodčí soud zvýšený poplatek vrátí žalující straně, která jej zaplatila. § 7 odst. 2 nově zní: (2) Obdobně platí ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní pro nárok uplatněný námitkou započtení proti žalobnímu nároku dle § 28 odst. 3 Řádu. Žalovaná strana, která uplatňuje v řízení námitku započtení dle citovaného ustanovení Řádu, je povinna uhradit z hodnoty nároku započteného poplatek podle sazebníku. Pokud tento poplatek nezaplatí, o nároku namítnutém k započtení se nejedná. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, řízení o námitce započtení se zastaví. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydává na základě ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, a § 19 odst. 4 zákona č. 223/1994 Sb., o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. ŘÁD Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pro vnitrostátní spory ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení § 1 (1) Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud) je stálý rozhodčí soud, který působí při Hospodářské komoře České republiky jako nezávislý orgán pro rozhodování majetkových sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení (zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). (2) Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odst. 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor a) z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami (§§ 2 - 3 zákona č. 216/1994 Sb.) b) z písemných projevů stran v zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci Rozhodčího soudu. (3) Vnitrostátním sporem ve smyslu tohoto Řádu se rozumí spor, v němž všechny strany (účastníci) mají sídlo (bydliště) na území České republiky, nebo spor, v němž organizační složky zahraničních osob dle § 21 obchodního zákoníku anebo organizační složky vykonávající činnost dle zvláštního zákona (např. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách) mají sídlo (bydliště) na území České republiky a jsou zapsané v obchodním rejstříku, pokud je na takový spor třeba použít českého hmotného práva a jsou-li veškerá písemná podání a přednesy stran v češtině (popř. slovenštině) a koná-li se rozhodčí řízení a vynáší-li se rozhodnutí v češtině (popř. slovenštině). (4) Nedostatek pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu nemůže vytýkat strana, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci (příslušnosti) namítla (§ 15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.). K pozdějšímu uplatnění námitky se přihlédne jen tehdy, jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednávána v rozhodčím řízení. (5) Řízení před Rozhodčím soudem je jednoinstanční. ČÁST DRUHÁ Předsednictvo Rozhodčího soudu, rozhodci a tajemník § 2 (1) Předsednictvo Rozhodčího soudu vykonává úkony svěřené mu tímto Řádem a všechny další úkony, které patří do pravomoci Rozhodčího soudu a které nepřísluší předsedovi Rozhodčího soudu, rozhodcům ani tajemníkovi. (2) Členové předsednictva mohou vykonávat funkce rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu, pokud se v téže věci nezúčastní rozhodování předsednictva podle § 22 Řádu. § 3 Rozhodci (1) Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoli strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné (§ 5 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). (2) Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze 3 rozhodců nebo, pokud se o tom strany dohodly, jediný rozhodce. Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce se provádí podle tohoto Řádu (§ 21). (3) Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a rozhodčím senátu, také o jediném rozhodci. § 4 Tajemník (1) Tajemník organizuje agendu spojenou s činností Rozhodčího soudu a vykonává ostatní činnosti stanovené tímto Řádem, zejména pečuje o řádný časový průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení všech rozhodnutí Rozhodčího soudu, o úschovu veškerých písemností Rozhodčího soudu, podepisuje doložku o nabytí právní moci rozhodnutí a se souhlasem předsednictva Rozhodčího soudu uveřejňuje vhodným způsobem rozhodnutí zásadní důležitosti. Může se zúčastnit všech ústních jednání před rozhodci. (2) Činnost tajemníka může vykonávat i jeho zástupce. ČÁST TŘETÍ Řízení 1. Obecná ustanovení § 5 Místo konání ústního jednání Pravidelným místem konání ústních jednání je sídlo Rozhodčího soudu v Praze. Z podnětu tajemníka, rozhodčího senátu nebo na základě dohody stran lze konat ústní jednání na jiném místě České republiky. § 5a Postup v řízení Rozhodci postupují v řízení způsobem, který považují za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu (§ 18 a § 19 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). § 6 Předkládání písemností (1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát soudu rovněž jedno vyhotovení. (2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině (popř. slovenštině). Pokud jsou písemné důkazy předkládány v cizím jazyce, musí být na výzvu rozhodčího senátu, popř. na žádost strany a se souhlasem rozhodčího senátu, předložen rovněž jejich překlad do češtiny (popř. slovenštiny). § 7 Jazyk, ve kterém se řízení koná Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině (popř. slovenštině). Po dohodě stran a se souhlasem rozhodčího senátu lze konat ústní jednání i v jiném jazyku než v češtině (popř. slovenštině) za podmínek stanovených Pravidly o nákladech rozhodčího řízení (§ 41). § 8 Základ řešení sporů (1) Rozhodčí soud řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k obchodním zvyklostem. (2) Spor může být též rozhodnut podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně pověřily. § 9 Doručování (1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník, a to na adresu, kterou strana uvedla, nebo zvolenému právnímu zástupci. (2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení. (3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky, dálnopisem nebo telefaxem. (4) Kterákoli z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení. (5) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1- 4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení doručující pošty nevyzvedl. (6) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila Rozhodčímu soudu, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 na její poslední známou adresu. (7) Jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce, ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu předseda Rozhodčího soudu jmenovat opatrovníka k přijímání písemností. § 10 Přerušení řízení Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu, a nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodčího senátu, bude v řízení pokračováno. § 11 Navrácení v předešlý stav Jestliže některá strana až do vyhlášení rozhodčího nálezu anebo, nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení se nemohla z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodčí senát nebo, nebyl-li ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu k návrhu této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. § 12 Zajištění důkazů a předběžná opatření (1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda Rozhodčího soudu v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jediné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření. (2) Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit Rozhodčí soud. § 13 Vedlejší účastníci (1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. O připuštění vedlejšího účastníka rozhoduje rozhodčí senát. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení. (2) V řízení má vedlejší účastník stejná práva, s výjimkou práva na jmenování rozhodce, a stejné povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je rozhodčí senát po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany. § 14 Použití ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Řádu, se řídí ustanoveními zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 15 Platnost ustanovení o řízení Ustanovení tohoto Řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto Řádu nevyplývá něco jiného. 2. Zahájení řízení § 16 Podání žaloby (1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení. (2) Za datum podání žaloby se považuje den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu (§ 14 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb.). § 17 Obsah žaloby (1) V žalobě musí být uvedeno: a) označení stran včetně identifikačního čísla, je-li přiděleno, a rodná čísla stran - fyzických osob, jsou-li známa b) adresy stran c) nárok žalobce d) podpis žalobce (2) Žaloba má také obsahovat: a) poukaz na založení pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu b) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat c) hodnotu předmětu sporu d) doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení e) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou Rozhodčího soudu. § 18 Hodnota předmětu sporu (1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu. (2) Hodnota předmětu sporu se určuje: a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění, b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku, c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů, d) na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání. (3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně a hodnota předmětu sporu se stanoví součtem hodnot všech uplatňovaných nároků. (4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu, vyzve jej tajemník, aby tak učinil ve stanovené lhůtě. Jestliže tak neučinil ani v této lhůtě nebo ji stanovil nesprávně, určí tajemník, respektive rozhodčí senát, byl-li již ustaven, z vlastního podnětu, popř. na návrh tajemníka, nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici, popř. byly zjištěny v průběhu řízení. § 19 Odstranění vad žaloby (1) Jestliže tajemník zjistí, že podaná žaloba neobsahuje náležitosti uvedené v § 17, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 17 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 10 dní ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává. (2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé, jinak bude řízení zastaveno. 3. Příprava projednání sporu § 20 Odpověď na žalobu (1) Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců a Řád tohoto Rozhodčího soudu. (2) Současně tajemník vyzve žalovanou stranu, aby během 15 dnů od doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být v odůvodněných případech tato lhůta prodloužena. (3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni. § 21 Ustavení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jediného rozhodce (1) Rozhodci jmenovaní podle § 17 a 20 stranami nebo předsedou Rozhodčího soudu zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu. (2) Jestliže strany nejmenují rozhodce ve stanovené lhůtě nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 14 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodce, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda Rozhodčího soudu. (3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, jednoho rozhodce jmenují žalobci a jednoho rozhodce žalovaní. Nedohodnou-li se žalobci nebo žalovaní na jmenování rozhodce, bude rozhodce jmenován předsedou Rozhodčího soudu. (4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou Rozhodčího soudu. (5) Dokud není ustaven rozhodčí senát (jediný rozhodce), je předseda Rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi, s výjimkou rozhodování o pravomoci (příslušnosti) dle § 23 odst. 1 Řádu. § 22 Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka (1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže má důvodnou pochybnost o jeho (jejich) nepodjatosti. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný. (2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí výlučně předsednictvo, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce, popřípadě rozhodce, dokud nebyl ustaven rozhodčí senát. (3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce, zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu. Nový rozhodce, popř. nový předseda rozhodčího senátu vstupuje do řízení ve stavu k datu přijetí funkce rozhodce, popř. předsedy rozhodčího senátu. (4) V případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce, popř. nový předseda rozhodčího senátu nemohou účastnit nebo se opakovaně neúčastní projednávání věci, postupuje se obdobně dle ustanovení odst. 1 až 3. (5) Považuje-li to za potřebné, může rozhodčí senát znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních. (6) Z důvodů uvedených v odstavci 1 mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát. § 23 Rozhodování o pravomoci (příslušnosti) (1) O pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu rozhodují rozhodci (§ 3 odst. 3). Před svým rozhodnutím si mohou vyžádat stanovisko předsednictva. Za tím účelem mu předloží spis se stručnou zprávou. (2) Rozhodci zastaví řízení usnesením, dojdou-li k názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednání a rozhodnutí věci. Rovněž usnesením zamítnou námitku nepříslušnosti, jestliže dojdou k názoru, že Rozhodčí soud je příslušným. (3) Rozhodci, než si vyžádají případné stanovisko předsednictva dle odst. 1, učiní opatření, která považují za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán. § 24 Příprava projednání sporu rozhodčím senátem Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání, a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě projednání sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty. § 25 Předvolání k ústnímu jednání (1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí Rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 10 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání. (2) Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší. 4. Projednání sporu § 26 Ústní jednání (1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. (2) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy. (3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu. (4) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti. (5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu. (6) Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán nejméně dva dny před termínem ústního jednání, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu. O návrhu rozhodne rozhodčí senát. § 27 Zjednodušené řízení (Rozhodování na základě písemných podkladů anebo bez odůvodnění) (1) Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukážou nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé. (2) Strany se mohou písemně dohodnout až do skončení projednávání sporu (§ 34 odst. 1) na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu (§ 25 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.). Takovou dohodu mohou uzavřít také shodným prohlášením do zápisu o ústním jednání před rozhodčím senátem (jediným rozhodcem). § 28 Žaloba navzájem (protižaloba) (1) Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení projednání základní žaloby (§ 34 odst. 1). Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím Rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených. (2) Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§ 17). (3) Ustanovení o žalobě navzájem (protižalobě) se přiměřeně použijí na uplatnění protinároku žalovanou stranou formou námitky započtení, vyplývá-li uplatněný protinárok z jiného právního vztahu než nárok uplatněný žalobou. § 29 Pokus o smír Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění. § 30 Zápis o ústním jednání (1) O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině (popř. slovenštině), který musí obsahovat tyto údaje: a) označení Rozhodčího soudu, b) číslo sporu, c) místo a datum zasedání, d) označení sporných stran a jejich zástupců, e) údaj o účasti stran, f) jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání, g) stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání, h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení, i) uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení, j) podpisy rozhodců. (2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápise změny nebo doplňky. (3) Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu. (4) Vede-li se řízení v jiném jazyce než češtině (popř. slovenštině) (§ 7), postupuje se přiměřeně dle předchozích odstavců. 5. Dokazování § 31 Důkazy (1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami. (2) Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál. (3) Pokud se předkládají písemné důkazy v jiném jazyce než češtině (popř. slovenštině), postupuje se podle § 6 odst. 2. (4) Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo. § 32 Hodnocení důkazů Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i předsednictvo podle vlastního uvážení. 6. Skončení řízení § 33 Forma rozhodnutí Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení. § 34 Vydání rozhodčího nálezu (1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, vydá usnesení, že projednávání sporu je skončeno, a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé anebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného, a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět. (2) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění. (3) Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát vydat usnesení, že projednávání této části předmětu sporu je skončeno, a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto. (4) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout. (5) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález. § 35 Obsah rozhodčího nálezu (1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje: a) název rozhodčího soudu, b) místo a datum vydání nálezu, c) jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce, d) označení stran a dalších účastníků sporu, e) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu, f) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu, g) odůvodnění rozhodnutí (s výjimkou případů, kdy se strany dohodly dle § 27 odst. 2 Řádu na tom, že nález není třeba odůvodňovat); h) podpisy většiny rozhodců nebo jediného rozhodce. (2) Nemůže-li některý z rozhodců podepsat rozhodčí nález nebo odmítne-li jej podepsat, uvede takovou skutečnost v rozhodčím nálezu předseda Rozhodčího soudu a potvrdí ji svým podpisem. (3) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník Rozhodčího soudu, tím také ověřují podpisy rozhodců. § 36 Hlasování o rozhodčím nálezu (1) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů. (2) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší. § 37 Vyhlášení rozhodčího nálezu (1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo, nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně. (2) V odůvodněných případech může rozhodčí senát rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení. (3) Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodčí senát nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran. § 38 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu (1) Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává zpravidla na základě nového ústního jednání s předvoláním stran. (2) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodčí senát kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. (3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu. § 39 Splnění rozhodčího nálezu Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí. § 40 Zastavení řízení bez vydání nálezu (1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 34), skončí se řízení vydáním usnesení. (2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména: a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem; b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1; c) v případě rozhodování o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu dle § 23, není-li pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu dána; d) v případě nezaplacení poplatku za rozhodčí řízení dle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení (§ 41). (3) Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení §§ 34-38. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda Rozhodčího soudu. 7. Náklady řízení § 41 Náklady rozhodčího řízení Součástí tohoto Řádu jsou Pravidla o nákladech rozhodčího řízení uvedená v příloze. ČÁST ČTVRTÁ Smírčí řízení § 42 (1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva. (2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. (3) Strany přednesou svá stanoviska při jednání svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout. (4) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu, cokoli během smírčího řízení přednesly. (5) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá ze stran hradí jednu polovinu. ČÁST PÁTÁ Účinnost § 43 Tento Řád nabývá účinnosti dnem 1. 5. 2002. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky JUDr. Bohuslav Klein v. r. předseda Příloha k Řádu Rozhodčího soudu pro vnitrostátní spory Pravidla o nákladech rozhodčího řízení ve vnitrostátních sporech § 1 Náklady rozhodčího řízení (1) Náklady rozhodčího řízení tvoří a) poplatky za rozhodčí řízení podle §§ 1, 3 a 4 b) zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu c) vlastní výlohy stran. (2) Poplatky za rozhodčí řízení dle odst. 1 písm. a) slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností Rozhodčího soudu. Poplatek se vybírá za každý spor. (3) Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu prováděním důkazů, vyplácením znalečného, konáním ústních jednání mimo sídlo Rozhodčího soudu, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného apod., a hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých. (4) Vlastní výdaje stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců apod.). § 2 Výše a placení poplatků (1) Za projednávání sporu Rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby a žalovaný při podání žaloby navzájem (protižaloby), popřípadě při uplatnění protinároku námitkou započtení dle § 28 odst. 3 Řádu. Dokud není poplatek zaplacen, žaloba, popř. protižaloba nebo námitka započtení se neprojednává. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, řízení se zastaví. (2) Poplatek podle hodnoty předmětu sporu je povinen zaplatit i vedlejší účastník, jehož účast byla připuštěna dle § 13 odst. 1 Řádu. Dokud vedlejší účastník poplatek nezaplatí, není k projednávání věci připuštěn. (3) Výše poplatku se stanoví v závislosti na hodnotě sporu v Kč podle Sazebníku uvedeného v příloze těchto Pravidel. Výše poplatku vedlejšího účastníka činí jednu třetinu poplatku účastníka dle tohoto Sazebníku, nejméně však minimální poplatek dle Sazebníku. (4) Koná-li se ústní jednání a vynáší-li se rozhodnutí v jiném jazyku než v češtině (slovenštině) dle § 7 Řádu, zvyšuje se poplatek o 50 %. Dokud není zvýšený poplatek uhrazen, věc se v jiném jazyce než češtině (popř. slovenštině) neprojednává. (5) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy došel Rozhodčímu soudu nebo na jeho bankovní účet. § 3 Urychlené řízení (1) Na základě písemné dohody stran předložené Rozhodčímu soudu se koná urychlené řízení s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení dle § 40 odst. 2 Řádu do 1 měsíce od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 75 %, nebo na žádost žalující strany s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení dle § 40 odst. 2 Řádu do 3 měsíců od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 50 %. (2) Zvýšený poplatek hradí strana žalující. (3) V případě, že rozhodčí nález nebo usnesení o zastavení řízení nejsou vydány ve lhůtách dle odst. 1 nebo v prodloužené lhůtě dohodnuté se stranami, resp. se žalující stranou, Rozhodčí soud zvýšený poplatek vrátí. § 4 Poplatek při žalobě navzájem (protižalobě), popřípadě námitce započtení (1) Pro žalobu navzájem (protižalobu) platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní. (2) Obdobně platí ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní pro nárok uplatněný námitkou započtení proti žalobnímu nároku dle § 28 odst. 3 Řádu. Žalovaná strana, která uplatňuje v řízení námitku započtení dle citovaného ustanovení Řádu, je povinna uhradit z hodnoty nároku započteného poplatek podle Sazebníku. Pokud tento poplatek nezaplatí, o nároku namítnutém k započtení se nejedná. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, řízení o námitce započtení se zastaví. § 5 Částečné vrácení poplatku (1) Vezme-li žalobce žalobu, popř. žalovaný žalobu navzájem (protižalobu) či námitku započtení dle § 28 odst. 3 Řádu zpět nejpozději 7 dnů před datem nařízeného 1. ústního jednání ve věci, vrací se žalobci, popř. žalovanému 50 % rozdílu poplatku zaplaceného z hodnoty žaloby, popř. žaloby navzájem (protižaloby) či námitky započtení a minimálního poplatku. (2) Minimální poplatek za rozhodčí řízení se nevrací. § 5a Rozdělení poplatku (1) Poplatek jde zpravidla k tíži té strany, která ve sporu podlehla. (2) Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany, a to zpravidla v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku. (3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odst. 1 a 2. § 6 Zvláštní náklady (1) Na krytí zvláštních nákladů vznikajících Rozhodčímu soudu při projednávání konkrétního sporu ve smyslu § 1 odst. 3 Pravidel jsou strany povinny složit přiměřenou zálohu ve výši a lhůtě stanovené předsednictvem Rozhodčího soudu, rozhodčím senátem nebo tajemníkem. Tato povinnost může být uložena pouze jedné straně, dala-li k těmto zvláštním nákladům podnět nebo vznikají-li v jejím vlastním zájmu. Dokud není stanovená záloha složena, úkony, na něž je určena, se neprovedou. (2) Je-li v průběhu řízení nutné zvýšení zálohy na zvláštní náklady, protože částka stanovená dle odst. 1 nestačí krýt tyto náklady, jsou strany, popř. je strana, která dala podnět k těmto nákladům nebo v jejímž vlastním zájmu vznikají, povinna na výzvu předsednictva Rozhodčího soudu, rozhodčího senátu nebo tajemníka poskytnout (i opakovaně) další zálohu ve stanovené lhůtě. V případě neposkytnutí další zálohy na zvláštní náklady platí přiměřeně poslední věta odst. 1. (3) O zvláštních nákladech se s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení (§ 33 Řádu). O hrazení zvláštních nákladů platí přiměřeně ustanovení § 5 Pravidel o rozdělení poplatku za rozhodčí řízení s výjimkou uvedenou v odst. 4 tohoto paragrafu. (4) Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu službami tlumočníka nebo překladatele do jiného nebo z jiného jazyka, než je jazyk rozhodčího řízení, nese strana, na jejíž žádost, popř. v jejímž zájmu je tato služba poskytnuta. § 7 Výlohy stran Každá strana nese zpravidla sama výlohy, které jí vznikly. V rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení může být přiznána náhrada jejích výloh, a to zpravidla podle úspěchu ve sporu. § 8 Výjimky Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5a Pravidel může Rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněného protahování řízení. § 9 Sazebník nákladů Sazebník nákladů rozhodčího řízení tvoří nedílnou součást Pravidel. § 10 Účinnost Pravidel Pravidla o nákladech rozhodčího řízení nabývají účinnosti dnem 1. 5. 2002. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydává na základě ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, a § 19 odst. 4 zákona č. 223/1994 Sb., o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. ŘÁD Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení § 1 (1) Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud) je stálý rozhodčí soud, který působí při Hospodářské komoře České republiky jako nezávislý orgán pro rozhodování majetkových sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení (zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). (2) Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odst. 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor a) z mezinárodní smlouvy (§ 47 zákona č. 216/1994 Sb.) b) z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami (§§ 2 - 3 zákona č. 216/1994 Sb.) c) z písemných projevů stran v zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci Rozhodčího soudu. (3) Nedostatek pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu nemůže vytýkat strana, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci (příslušnosti) namítla (§ 15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.). K pozdějšímu uplatnění námitky se přihlédne jen tehdy, jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednávána v rozhodčím řízení. (4) Řízení před Rozhodčím soudem je jednoinstanční. ČÁST DRUHÁ Předsednictvo Rozhodčího soudu, rozhodci a tajemník § 2 (1) Předsednictvo Rozhodčího soudu vykonává úkony svěřené mu tímto Řádem a všechny další úkony, které patří do pravomoci Rozhodčího soudu a které nepřísluší předsedovi Rozhodčího soudu, rozhodcům ani tajemníkovi. (2) Členové předsednictva mohou vykonávat funkce rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu, pokud se v téže věci nezúčastní rozhodování předsednictva podle §§ 22 a 23 Řádu. § 3 Rozhodci (1) Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoli strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné (§ 5 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). (2) Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze 3 rozhodců nebo, pokud se o tom strany dohodly, jediný rozhodce. Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce se provádí podle tohoto Řádu (§ 21). (3) Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a rozhodčím senátu, také o jediném rozhodci. § 4 Tajemník (1) Tajemník organizuje agendu spojenou s činností Rozhodčího soudu a vykonává ostatní činnosti stanovené tímto Řádem, zejména pečuje o řádný časový průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení všech rozhodnutí Rozhodčího soudu, o úschovu veškerých písemností Rozhodčího soudu, podepisuje doložku o nabytí právní moci rozhodnutí a se souhlasem předsednictva Rozhodčího soudu uveřejňuje vhodným způsobem rozhodnutí zásadní důležitosti. Může se zúčastnit všech ústních jednání před rozhodci. (2) Činnost tajemníka může vykonávat i jeho zástupce. ČÁST TŘETÍ Řízení 1. Obecná ustanovení § 5 Místo konání ústního jednání (1) Pravidelným místem konání ústních jednání je sídlo Rozhodčího soudu v Praze. Z podnětu tajemníka, rozhodčího senátu nebo na základě dohody stran lze konat ústní jednání na jiném místě České republiky nebo v zahraničí. (2) O konání ústních jednání v zahraničí informuje rozhodčí senát předsednictvo. Má-li se konat ústní jednání v zahraničí z podnětu rozhodčího senátu, je k tomu zapotřebí souhlasu stran. § 5a Postup v řízení Rozhodci postupují v řízení způsobem, který považují za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu (§ 18 a 19 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). § 6 Předkládání písemností (1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát soudu rovněž jedno vyhotovení. (2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině (popř. slovenštině) nebo v jazyku kontraktu nebo v jazyku, ve kterém strany mezi sebou korespondovaly. Rozhodčí soud může podle vlastní úvahy nebo na návrh strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny (popř. slovenštiny) nebo zajistit takový překlad na její náklad. § 7 Jazyk, ve kterém se řízení koná (1) Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině (popř. slovenštině) s tlumočením do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Rozhodčí soud na takovou žádost strany a na její účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstará také překlad rozhodnutí Rozhodčího soudu, jakož i jiných písemností. (2) Se souhlasem stran může rozhodčí senát podle potřeby konat ústní jednání, popřípadě i vynést rozhodnutí v jiném jazyce. § 8 Základ řešení sporů (1) Rozhodčí soud řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k obchodním zvyklostem. (2) Spor může být též rozhodnut podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně pověřily. § 9 Doručování (1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník, a to na adresu, kterou strana uvedla, nebo zvolenému právnímu zástupci. (2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení. (3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky, dálnopisem nebo telefaxem. (4) Kterákoli z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení. (5) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1-4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení doručující pošty nevyzvedl. (6) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila Rozhodčímu soudu, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 na její poslední známou adresu. (7) Jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce, ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu předseda Rozhodčího soudu jmenovat opatrovníka k přijímání písemností. (8) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy Rozhodčího soudu. § 10 Přerušení řízení Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu, a nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodčího senátu, bude v řízení pokračováno. § 11 Navrácení v předešlý stav Jestliže některá strana až do vyhlášení rozhodčího nálezu anebo, nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení se nemohla z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodčí senát nebo, nebyl-li ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu k návrhu této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. § 12 Zajištění důkazů a předběžná opatření (1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda Rozhodčího soudu v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jediné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření. (2) Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit Rozhodčí soud. § 13 Vedlejší účastníci (1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. O připuštění vedlejšího účastníka rozhoduje rozhodčí senát. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení. (2) V řízení má vedlejší účastník stejná práva s výjimkou práva na jmenování rozhodce a stejné povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je rozhodčí senát po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany. § 14 Použití ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Řádu, se řídí ustanoveními zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 15 Platnost ustanovení o řízení Ustanovení tohoto Řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto Řádu nevyplývá něco jiného. 2. Zahájení řízení § 16 Podání žaloby (1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení a paušálu na správní náklady Rozhodčího soudu. (2) Nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, něco jiného, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu. (§ 14 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb.). § 17 Obsah žaloby (1) V žalobě musí být uvedeno: a) označení stran včetně identifikačního čísla, je-li přiděleno, a rodná čísla stran - fyzických osob, jsou-li známa b) adresy stran b) nárok žalobce c) podpis žalobce (2) Žaloba má také obsahovat: a) poukaz na založení pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu, pokud pravomoc (příslušnost) nevyplývá z mezinárodní smlouvy pro strany závazné, b) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat, c) hodnotu předmětu sporu, d) doklad o zaplacení poplatků za rozhodčí řízení, e) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou Rozhodčího soudu. § 18 Hodnota předmětu sporu (1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu. (2) Hodnota předmětu sporu se určuje: a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku, c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů, d) na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání. (3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem hodnot všech uplatňovaných nároků. (4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu, vyzve jej tajemník, aby tak učinil ve stanovené lhůtě. Jestliže tak neučinil ani v této lhůtě nebo ji stanovil nesprávně, určí tajemník, respektive rozhodčí senát, byl-li již ustaven, z vlastního podnětu, popř. na návrh tajemníka, nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici, popř. byly zjištěny v průběhu řízení. § 19 Odstranění vad žaloby (1) Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 17, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 17 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den uvedený v § 16 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává. (2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé, jinak bude řízení zastaveno. 3. Příprava projednání sporu § 20 Odpověď na žalobu (1) Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců a Řád tohoto Rozhodčího soudu. (2) Současně tajemník vyzve žalovanou stranu, aby během 30 dnů od doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena. (3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni. § 21 Ustavení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jediného rozhodce (1) Rozhodci jmenovaní podle § 17 a 20 stranami nebo předsedou Rozhodčího soudu zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu. (2) Jestliže strany nejmenují rozhodce ve stanovené lhůtě nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 14 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodce, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda Rozhodčího soudu. (3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, jednoho rozhodce jmenují žalobci a jednoho rozhodce žalovaní. Nedohodnou-li se žalobci nebo žalovaní na jmenování rozhodce, bude rozhodce jmenován předsedou Rozhodčího soudu. (4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou Rozhodčího soudu. (5) Dokud není ustaven rozhodčí senát (jediný rozhodce), je předseda Rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi. § 22 Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka (1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho (jejich) nepodjatosti. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný. (2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí výlučně předsednictvo, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce. (3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu. Nový rozhodce, popř. nový předseda rozhodčího senátu, vstupuje do řízení ve stavu k datu přijetí funkce rozhodce, popř. předsedy rozhodčího senátu. (4) V případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce, popř. nový předseda rozhodčího senátu, nemohou účastnit nebo se opakovaně neúčastní projednávání sporu, postupuje se obdobně dle ustanovení odst. 1 až 3. (5) Považuje-li to za potřebné, může rozhodčí senát znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních. (6) Z důvodů uvedených v odstavci 1 mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát. § 23 Rozhodování o pravomoci (příslušnosti) (1) O pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodci, pokud již byli ustaveni, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka, případně jsou-li rozhodci či tajemník názoru, že Rozhodčí soud je nepříslušný. (2) Předsednictvo zastaví řízení usnesením, dojde-li k názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednávání a rozhodování věci. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že Rozhodčí soud je příslušným. (3) Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolností nařídit ústní jednání. (4) Rozhodčí senát, dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku pravomoci (příslušnosti), učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán. § 24 Příprava projednání sporu rozhodčím senátem Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání, a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě projednání sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty. § 25 Předvolání k ústnímu jednání (1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí Rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 30 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání. (2) Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší. 4. Projednání sporu § 26 Ústní jednání (1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. (2) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků. (3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení. (4) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti. (5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu. (6) Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu. § 27 Zjednodušené řízení (Rozhodování na základě písemných podkladů anebo bez odůvodnění) (1) Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukážou nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé. (2) Strany se mohou písemně dohodnout až do prohlášení projednávání sporu za skončené na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu (§ 25 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.). Takovou dohodu mohou uzavřít také shodným prohlášením do zápisu o ústním jednání před rozhodčím senátem (jediným rozhodcem). § 28 Žaloba navzájem (protižaloba) (1) Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím Rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených. (2) Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§ 17). (3) Ustanovení o žalobě navzájem (protižalobě) se přiměřeně použijí na uplatnění protinároku žalovanou stranou formou námitky započtení, vyplývá-li uplatněný protinárok z jiného právního vztahu než nárok uplatněný žalobou. § 29 Pokus o smír Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění. § 30 Zápis o ústním jednání (1) O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině (popř. slovenštině) nebo se souhlasem stran v jiném jazyce, který musí obsahovat tyto údaje: a) označení Rozhodčího soudu, b) číslo sporu, c) místo a datum zasedání, d) označení sporných stran a jejich zástupců, e) údaj o účasti stran, f) jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání, g) stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání, h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení, i) uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení, j) podpisy rozhodců. (2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápise změny nebo doplňky. (3) Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu, případně spolu s překladem. 5. Dokazování § 31 Důkazy (1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami. (2) Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže je to nutné v zájmu rozhodnutí sporu. (3) Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo. § 32 Hodnocení důkazů Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i předsednictvo podle vlastního uvážení. 6. Skončení řízení § 33 Forma rozhodnutí Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení. § 34 Vydání rozhodčího nálezu (1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní projednávání sporu za skončené a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé anebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného, a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět. (2) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění. (3) Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto. (4) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout. (5) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález. § 35 Obsah rozhodčího nálezu (1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje: a) název rozhodčího soudu, b) místo a datum vydání nálezu, c) jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce, d) označení stran a dalších účastníků sporu, e) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu, f) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu, g) odůvodnění rozhodnutí (s výjimkou případů, kdy se strany dohodly dle § 27 odst. 2 Řádu na tom, že nález není třeba odůvodňovat); h) podpisy alespoň dvou rozhodců nebo jediného rozhodce. (2) Nemůže-li jeden z rozhodců podepsat rozhodčí nález nebo odmítne-li jej podepsat, uvede takovou skutečnost v rozhodčím nálezu předseda Rozhodčího soudu a potvrdí ji svým podpisem. (3) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník Rozhodčího soudu, tím také ověřují podpisy rozhodců. § 36 Hlasování o rozhodčím nálezu (1) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů. (2) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší. § 37 Vyhlášení rozhodčího nálezu (1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo, nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně. (2) V odůvodněných případech může rozhodčí senát rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení. (3) Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodčí senát nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran. § 38 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu (1) Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran. (2) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodčí senát kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. (3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu. § 39 Splnění rozhodčího nálezu Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí v souladu s právním řádem státu výkonu. § 40 Zastavení řízení bez vydání nálezu (1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 34), skončí se řízení vydáním usnesení. (2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména: a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 c) v případě rozhodování o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu dle § 23, není-li pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu dána d) v případě nezaplacení poplatku za rozhodčí řízení anebo paušálu na správní náklady Rozhodčího soudu dle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení (§ 41) (3) Usnesení o zastavení řízení vydává předsednictvo Rozhodčího soudu, dojde-li při rozhodování o námitce nepříslušnosti nebo pochybnosti o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu dle § 23 k závěru, že pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu není dána. (4) Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení § 34-38. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda Rozhodčího soudu. 7. Náklady řízení § 41 Náklady rozhodčího řízení Součástí tohoto Řádu jsou Pravidla o nákladech rozhodčího řízení uvedená v příloze. ČÁST ČTVRTÁ Smírčí řízení § 42 (1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva. (2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. (3) Strany přednesou svá stanoviska při jednání svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout. (4) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu, cokoli během smírčího řízení přednesly. (5) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku a jednu polovinu paušálu na správní náklady placeného při rozhodčím řízení. Poplatek a paušál se platí předem a každá ze stran hradí jednu polovinu. Pokud jde o poplatky za překladatelské a tlumočnické služby, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení Řádu o těchto službách v rozhodčím řízení. ČÁST PÁTÁ Účinnost § 43 Tento Řád nabývá účinnosti dnem 1. 5. 2002. Pravidla o nákladech rozhodčího řízení (Příloha k Řádu Rozhodčího soudu) § 1 Náklady rozhodčího řízení (1) Náklady rozhodčího řízení tvoří a) poplatky za rozhodčí řízení podle §§ 1, 3 a 7 b) správní náklady Rozhodčího soudu c) zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu d) vlastní výlohy stran. (2) Poplatky za rozhodčí řízení dle odst. 1 písm. a) slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností Rozhodčího soudu (odměny rozhodců a členů předsednictva Rozhodčího soudu, výdaje spojené s poskytováním služeb apod.). Poplatky se vybírají za každý spor. (3) Správní náklady Rozhodčího soudu jsou režijní náklady vznikající Rozhodčímu soudu v souvislosti s projednáváním konkrétního sporu (s výjimkou zvláštních nákladů dle odst. 4), např. cestovní a pobytové výlohy českých rozhodců, členů předsednictva Rozhodčího soudu, telekomunikační náklady, odměňování zaměstnanců sekretariátu Rozhodčího soudu, administrativní výlohy s registrací, protokolováním, vyhotovením exemplářů rozhodčích nálezů a usnesení, pořizování fotokopií, nájemné, otop, elektrická energie apod., a hradí se paušální částkou vedle poplatku za rozhodčí řízení dle odst. 2. (4) Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu prováděním důkazů, vyplácením znalečného, konáním ústních jednání mimo sídlo Rozhodčího soudu, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného, cestovními a pobytovými výlohami zahraničních rozhodců apod., hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých. (5) Vlastní výdaje stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců apod.). § 2 Výše a placení poplatků (1) Za projednávání sporu Rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby a žalovaný při podání žaloby navzájem (protižaloby), popřípadě při uplatnění protinároku námitkou započtení dle § 28 odst. 3 Řádu. Dokud není poplatek zaplacen, žaloba, popř. protižaloba nebo námitka započtení se neprojednává. Není-li poplatek zaplacen, řízení se zastaví. (2) Poplatek podle hodnoty předmětu sporu je povinen zaplatit i vedlejší účastník, jehož účast byla připuštěna dle § 13 odst. 1 Řádu. Dokud vedlejší účastník poplatek nezaplatí, není k projednávání věci připuštěn. (3) Výše poplatku se stanoví v závislosti na hodnotě sporu podle sazebníku uvedeného v příloze těchto Pravidel. (4) Takto stanovený poplatek se vypočítává zpravidla v měně, v níž je vyjádřena hodnota předmětu sporu. (5) Jestliže jsou žalobní nároky uplatněny v různých měnách, určí tajemník Rozhodčího soudu zpravidla jednu měnu pro poplatek, který má být zaplacen. (6) České subjekty platí poplatky v korunách českých (Kč) po případném provedení příslušného přepočtu. Zahraniční subjekty hradí poplatek ve volně směnitelné měně podle kurzovního lístku ČNB platného v den podání žaloby, popřípadě protižaloby či vznesené námitky započtení. (7) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy došel Rozhodčímu soudu nebo na jeho bankovní účet. § 3 Poplatek za rozhodování o pravomoci (příslušnosti) (1) Strana, která vznáší námitku nepříslušnosti (nedostatku pravomoci) Rozhodčího soudu, je povinna zaplatit poplatek ve výši 50 % poplatku za rozhodčí řízení podle sazebníku. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě stanovené tajemníkem, projednává se otázka pravomoci (příslušnosti) jako pochybnost tajemníka o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu. (2) Bude-li námitce nepříslušnosti vyhověno, Rozhodčí soud vrátí straně, která námitku vznesla, poplatek, který zaplatila dle odst. 1. (3) Bude-li námitka nepříslušnosti zamítnuta, poplatek se nevrací. (4) Výše poplatku za projednání námitky nepříslušnosti jako pochybnosti tajemníka o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu podle odst. 1 činí 50 % poplatku za rozhodčí řízení podle sazebníku. Je-li podle usnesení předsednictva pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu dána, jde poplatek k tíži strany, která námitku nepříslušnosti vznesla, ale poplatek podle odst. 1 nezaplatila. Není-li podle usnesení předsednictva pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu dána, poplatek za projednání pochybnosti o příslušnosti se neúčtuje. (5) O nákladech řízení o námitce nepříslušnosti Rozhodčího soudu nebo o pochybnosti o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo usnesením. Tímto usnesením je rozhodčí senát (jediný rozhodce) vázán, rozhoduje-li o nákladech řízení o pravomoci (příslušnosti) v rámci rozhodování o nákladech rozhodčího řízení jako celku. § 4 Snížení poplatku a jeho částečné vrácení (1) Poplatek se snižuje o 30 %, jestliže spor rozhoduje jediný rozhodce. (2) Jestliže žalobce vezme žalobu, popřípadě žalovaný žalobu navzájem (protižalobu) či námitku započtení dle § 28 odst. 3 Řádu, zpět nejpozději v pracovní den předcházející dni, na nějž bylo nařízeno první ústní jednání, zejména v důsledku toho, že strany urovnaly spor smírnou cestou, jakož i v jiných případech, kdy Rozhodčí soud obdrží do dotyčného dne sdělení o tom, že se strany vzdávají rozhodnutí sporu Rozhodčím soudem, vrací se žalobci, popřípadě žalovanému 50 % poplatku zaplaceného z hodnoty žaloby, popřípadě žaloby navzájem (protižaloby) či námitky započtení. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují v zásadě i na minimální poplatek. Přitom však částka poplatku, která se nevrací, nemůže být nižší než dvě třetiny minimálního poplatku dle sazebníku. (4) V případech uvedených v odst. 1 a 2 rozhodnou o částečném vrácení poplatku rozhodci v rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení. Nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhodne o vrácení poplatku tajemník podle pokynů předsedy. (5) V případě zjednodušeného řízení jen na základě předložených písemnosti bez ústního projednání věci ve smyslu § 27 Řádu snižuje se poplatek o 30 %. Ke snížení nedojde, ukáže-li se v průběhu řízení, že předložené písemnosti jsou pro rozhodnutí nedostatečné a senát (jediný rozhodce) nařídí ústní jednání. Pokud byl zaplacen na začátku rozhodčího řízení snížený poplatek z titulu zjednodušeného řízení a bylo nutno nařídit ústní jednání, je žalující strana povinna doplatit na výzvu soudu 30 % poplatku. (6) Vydává-li se rozhodčí nález na žádost stran bez odůvodnění ve smyslu § 27 odst. 2 Řádu, snižuje se poplatek o 20 %. (7) Při kumulaci důvodů ke snížení poplatku dle předchozích odstavců činí maximální celkové snížení poplatku 50 %. § 5 Zvýšení poplatku (1) Poplatek za rozhodčí řízení se zvyšuje, účastní-li se řízení více než 2 strany, a to o 30 % za každého dalšího účastníka (strany, vedlejšího účastníka apod.). (2) Žalující strana hradí zvýšený poplatek připadající na druhou a každou další žalovanou stranu. Postupuje se přitom přiměřeně dle § 2 těchto Pravidel. (3) Každý vedlejší účastník řízení hradí zvýšený poplatek na něj připadající sám. § 6 Urychlené řízení (1) Na základě písemné dohody stran předložené Rozhodčímu soudu se koná urychlené řízení s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení dle § 40 odst. 2 Řádu do 1 měsíce od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 75 %, nebo na žádost žalující strany s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení dle § 40 odst. 2 Řádu do 4 měsíců od zaplacení poplatku za rozhodčí řízení zvýšeného o 50 %. (2) Zvýšený poplatek hradí strana žalující. (3) V případě, že rozhodčí nález nebo usnesení o zastavení řízení není vydáno ve lhůtách dle odst. 1 nebo v prodloužené lhůtě dohodnuté se stranami, resp. se žalující stranou, Rozhodčí soud zvýšený poplatek vrátí žalující straně, která jej zaplatila. § 7 Poplatek při žalobě navzájem (protižalobě), popřípadě námitce započtení (1) Pro žalobu navzájem (protižalobu) platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní. (2) Obdobně platí ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní pro nárok uplatněný námitkou započtení proti žalobnímu nároku dle § 28 odst. 3 Řádu. Žalovaná strana, která uplatňuje v řízení námitku započtení dle citovaného ustanovení Řádu, je povinna uhradit z hodnoty nároku započteného poplatek podle sazebníku. Pokud tento poplatek nezaplatí, o nároku namítnutém k započtení se nejedná. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, řízení o námitce započtení se zastaví. § 8 Rozdělení poplatku (1) Poplatek jde zpravidla k tíži té strany, která ve sporu podlehla. (2) Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany, a to zpravidla v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku. (3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odst. 1 a 2. § 9 Paušál na správní náklady Rozhodčího soudu (1) Na správní náklady Rozhodčího soudu (§ 1 odst. 3 Pravidel) je žalující strana povinna poskytnout Rozhodčímu soudu paušální částku ve lhůtě stanovené tajemníkem ve výši uvedené v sazebníku podle hodnoty předmětu sporu (příloha Pravidel). Obdobně se postupuje při žalobě navzájem (protižalobě) a námitce započtení dle § 28 odst. 3 Řádu. (2) Při rozhodování sporu jediným rozhodcem se snižuje paušál o 20 %. (3) V případě zjednodušeného řízení jen na základě předložených písemností bez ústního projednávání věci ve smyslu § 27 Řádu snižuje se paušál o 20 %. Ke snížení paušálu nedojde, ukáže-li se v průběhu řízení, že předložené písemnosti jsou nedostatečné k rozhodnutí věci a senát (jediný rozhodce) nařídí ústní jednání. Pokud byl zaplacen na začátku rozhodčího řízení snížený paušál z titulu zjednodušeného řízení a bylo nutno nařídit ústní jednání, je žalující strana povinna doplatit na výzvu soudu 20 % paušálu. (4) Při kumulaci důvodů ke snížení paušálu dle předchozích odstavců činí maximální celkové snížení paušálu 30 %. Snížení paušálu se netýká paušálů v 1. - 4. pásmu sazebníku nákladů rozhodčího řízení (příloha k Pravidlům). (5) Vezme-li žalobce žalobu, popř. žalovaný žalobu navzájem (protižalobu) nebo námitku započtení, dle § 28 odst. 3 Řádu ve lhůtě dle § 4 odst. 2 zpět, vrací se 50 % zaplaceného paušálu. (6) Lhůta k úhradě paušálu na správní náklady může být tajemníkem na odůvodněnou žádost prodloužena. (7) Paušál na správní náklady se stanoví i hradí zpravidla v téže měně jako poplatek za rozhodčí řízení (§ 2 Pravidel). (8) Nezaplacení stanoveného paušálu na správní náklady žalující stranou ve stanovené, popř. dle odst. 6 prodloužené lhůtě má za následek, že se řízení zastaví. To platí obdobně při žalobě navzájem (protižalobě) a při námitce započtení dle § 28 odst. 3 Řádu. (9) Je-li v průběhu řízení nutné zvýšení paušálu na správní náklady vzhledem ke zvýšení hodnoty předmětu sporu, postupuje se přiměřeně dle předchozích odstavců. Až do dojití dodatečné úhrady paušálu se ke zvýšení hodnoty předmětu sporu nepřihlíží. (10) Ustanovení § 5 o zvýšení poplatku se přiměřeně použije i na zvýšení paušálu na správní náklady Rozhodčího soudu. § 10 Hrazení správních nákladů (1) Správní náklady nesou strany obdobně jako poplatek za rozhodčí řízení podle zásad uvedených v § 8 těchto Pravidel. (2) O správních nákladech se s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení (§ 33 Řádu). (3) Za správní náklady Rozhodčího soudu odpovídá vůči Rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů vůči odpůrci. § 11 Zvláštní náklady (1) Na krytí zvláštních nákladů vznikajících Rozhodčímu soudu při projednávání konkrétního sporu ve smyslu § 1 odst. 4 Pravidel jsou strany povinny složit přiměřenou zálohu ve výši a lhůtě stanovené předsednictvem Rozhodčího soudu, rozhodčím senátem nebo tajemníkem. Tato povinnost může být uložena pouze jedné straně, dala-li k těmto zvláštním nákladům podnět nebo vznikají-li v jejím vlastním zájmu. Dokud není stanovená záloha složena, úkony, na něž je určena, se neprovedou. (2) Je-li v průběhu řízení nutné zvýšení zálohy na zvláštní náklady, protože částka stanovená dle odst. 1 nestačí krýt tyto náklady, jsou strany, popř. je strana, která dala podnět k těmto nákladům nebo v jejímž vlastním zájmu vznikají, povinna na výzvu předsednictva Rozhodčího soudu, rozhodčího senátu nebo tajemníka poskytnout (i opakovaně) další zálohu ve stanovené lhůtě. V případě neposkytnutí další zálohy na zvláštní náklady platí přiměřeně poslední věta odst. 1. (3) O zvláštních nákladech se s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení (§ 33 Řádu). O hrazení zvláštních nákladů platí přiměřeně ustanovení § 10 Pravidel o hrazení správních nákladů s výjimkou uvedenou v odst. 4 a 5 tohoto paragrafu. (4) Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu tím, že se na žádost jedné strany překládají podání stran, jejich oznámení apod., jakož i dotazy, vyjasnění a doporučení rozhodčího senátu (jediného rozhodce) nebo předsednictva Rozhodčího soudu do jiného jazyka, než je jazyk rozhodčího řízení, nese tato strana. (5) Totéž platí, i pokud jde o překlad rozhodčího nálezu či usnesení rozhodčího senátu (jediného rozhodce) nebo usnesení předsednictva Rozhodčího soudu a o služby tlumočníka (§ 7 Řádu) a v případech obdobných. § 12 Výlohy stran Každá strana nese zpravidla sama výlohy, které jí vznikly. V rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení může být v odůvodněných případech přiznána částečná náhrada jejích výloh. § 13 Výjimky Jako výjimku z ustanovení obsažených v §§ 8 - 10 Pravidel může Rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněného protahování řízení. § 14 Sazebník nákladů Sazebník nákladů rozhodčího řízení tvoří nedílnou součást Pravidel. § 15 Účinnost Pravidel Pravidla o nákladech rozhodčího řízení nabývají účinnosti dnem 1. 5. 2002. 147099-17/02

Obchodní jméno	Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
Rubrika	Dokument
Publikováno	24. 04. 2002
Značka OV	147099-17/02

Zápis 147099-17/02