Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
Rubrika
Oznámení
Publikováno
23. 12. 2015
Značka OV
OV477388-151223
OZNÁMENÍ; Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
Jednací řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky
a Agrární komoře České republiky
Předsednictvo Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky
a Agrární komoře České republiky schválilo na zasedání dne
17.12.2015
a vydává tento
J E D N A C Í Ř Á D
ODDÍL I.
Základní ustanovení
§ 1
Jednací řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky
a Agrární komoře České republiky (dále jen »Jednací řád«) upravuje vnitřní
postup jednání Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky
a Agrární komoře České republiky (dále jen »Rozhodčí soud«).
ODDÍL II.
Předsednictvo
§ 2
Předsednictvo Rozhodčího soudu se schází na pravidelných zasedáních
nejméně jedenkrát za měsíc. Zasedání svolává předseda, resp. místopředseda,
společně s tajemníkem.
§ 3
O zasedání předsednictva pořizuje tajemník nebo jím pověřený zaměstnanec
zápis, který se elektronickou cestou rozesílá členům předsednictva.
ODDÍL III.
Písemnosti
§ 4
Přijímání písemností
1. K přijímání písemných podání, doručených osobně, poštou
nebo elektronicky, je určena v době úředních hodin podatelna.
Podatelnou je takto označené místo v sídle Rozhodčího soudu.
2. Písemná podání adresovaná soudu přijímá určený pracovník podatelny.
Podání již přijatá ani jejich přílohy nesmí nikomu vydat,
s výjimkou podatele nebo zaměstnanců soudu, nerozhodne-li
předseda (předsednictvo) jinak.
3. Rozhodci a zaměstnanci soudu jsou povinni bezodkladně odevzdat
podatelně písemná podání určená soudu došlá na jejich adresu
nebo jim předaná.
4. Pracovník podatelny zapíše doručenou poštu do knihy došlé pošty,
u pošty týkající se probíhajícího sporu vyhledá v Evidenci sporů
příslušný spis a poštu předá příslušnému správci spisu
(specialistovi). Novou žalobu předá aministrativně-ekonomickému
pracovníkovi k zaevidování. Ostatní doručenou poštou postoupí
tajemníkovi k dalšímu opatření.
Oddíl IV.
Průběh rozhodčího řízení
§ 5
Odmítnutí a rezignace rozhodce
1. Jestliže některá strana odmítne rozhodce pro podjatost,
podává odmítnutý rozhodce zbývajícím členům rozhodčího senátu
a/nebo předsednictvu písemné vyjádření, nebo své vyjádření uvede
do protokolu o jednání.
2. Rozhodce může na výkon své funkce v konkrétním sporu rezignovat
jen ze závažných důvodů. Rezignaci oznámí písemně tajemníkovi
Rozhodčího soudu, který učiní potřebná opatření ke jmenování jiného
rozhodce. V případě rezignace rozhodce, který byl jmenován jednou
ze stran, jmenuje tato strana v souladu s řádem Rozhodčího soudu
(dále jen »Řád«) nového rozhodce. Souhlas ostatních členů rozhodčího
senátu se nevyžaduje. V případě rezignace předsedy rozhodčího senátu
se při volbě nového předsedy postupuje obdobně podle Řádu.
3. Volba předsedy rozhodčího senátu zůstává v platnosti, jestliže
dojde ke změně člena rozhodčího senátu na základě předcházejících
odstavců tohoto článku.
§ 6
Spojení nároků
1. Rozhodci (jediný rozhodce) mohou spojit ke společnému projednání
několik nároků uplatněných více žalobami mezi týmiž stranami sporů,
které spolu skutkově souvisí, pokud to považují za účelné
a hospodárné.
2. Pokud důvody společného projednávání odpadnou, rozhodci (jediný
rozhodce) mohou některou věc vyloučit k samostatnému projednání.
§ 7
Předkládání zpráv předsedovi nebo předsednictvu
1. V případě, kdy je rozhodnutí některé otázky svěřeno předsedovi
Rozhodčího soudu nebo předsednictvu Rozhodčího soudu, předloží
rozhodci, příp. tajemník spis se stručnou písemnou zprávou
předsedovi nebo předsednictvu.
2. Tajemník předloží předsednictvu spis vždy také v ostatních
případech, kdy je účelné, aby předsednictvo bylo o věci informováno,
anebo když předseda nebo některý člen předsednictva o to požádá.
§ 8
Stanovisko předsednictva
Rozhodci jsou oprávněni vyžádat si v některých otázkách, zejména
mezinárodního dosahu a v otázkách cizího práva a jeho použití, stanovisko
předsednictva. Rozhodci však nejsou příslušným stanoviskem předsednictva
vázáni.
§ 9
Lhůty pro vyřízení a urgence
1. Pro všechna opatření Rozhodčího soudu, k jejichž provedení není
výslovně stanovena lhůta, stanoví ten, kdo opatření učinil,
přiměřenou vnitřní lhůtu k vyřízení, zpravidla však nikoli delší
než jeden měsíc.
2. Uplyne-li stanovená nebo vnitřní lhůta k provedení opatření
bezvýsledně, je povinností tajemníka zaurgovat jeho vyřízení,
a to i tehdy, pokud se nejedná o jeho opatření.
3. Stanovené lhůty mohou být prodlouženy rozhodnutím tajemníka
na základě písemné žádosti. Do doby rozhodnutí předsednictva
se lhůty staví.
§ 10
Ústní jednání
1. Datum ústního jednání stanoví předseda rozhodčího senátu
po předběžné dohodě s ostatními rozhodci a Rozhodčím soudem;
jediný rozhodce po dohodě s Rozhodčím soudem. Datum jednání musí
být stanoveno tak, aby byla dodržena přípravná lhůta dle § 27 Řádu.
2. Rozhodčí soud zajistí podle pokynů předsedy rozhodčího senátu
(jediného rozhodce) předvolání stran, případně dalších osob,
které mají být přítomny při ústním jednání.
3. Před nařízením a před zahájením ústního jednání provede předseda
rozhodčího senátu (jediný rozhodce) kontrolu, zda byla podání
a jiné písemnosti řádně doručeny stranám sporu.
4. Ústní jednání vedou rozhodci tak, aby byl co nejúčelněji objasněn
skutkový a právní základ sporu a aby byla stranám poskytnuta stejná
příležitost k vyjádřením a obhajobě jejich práv.
5. Pokud se ústní jednání koná v nepřítomnosti jedné ze stran sporu,
berou rozhodci zřetel na písemná vyjádření a důkazy předložené
touto stranou v průběhu sporu.
§ 11
Odročení ústního jednání
1. Nařízené ústní jednání může být odročeno na žádost stran nebo
ve výjimečných případech na žádost jedné strany nebo rozhodce,
pokud jsou k tomu vážné důvody.
2. O odročení rozhoduje předseda rozhodčího senátu (jediný rozhodce).
Pokud tomu nebrání vážné důvody, stanoví předseda rozhodčího senátu
(jediný rozhodce) obdobným postupem jako v § 10 odst. 1 nové datum
ústního jednání.
§ 12
Opatření mimo ústní jednání
Jestliže činí kterýkoli orgán Rozhodčího soudu v průběhu řízení opatření
mimo ústní jednání, informuje o tom strany sporu písemně s případným
stručným odůvodněním.
§ 13
Ústní jednání před předsednictvem
Ustanovení § 10 a násl. Jednacího řádu platí přiměřeně i pro ústní
jednání konaná před předsednictvem Rozhodčího soudu (§ 25 Řádu).
§ 14
Poradní protokol
1. Jestliže rozhodčí senát nedospěje ve sporu k jednomyslnému
rozhodnutí, ať jde o rozhodčí nález či některé opatření v průběhu
řízení, sepíšou rozhodci protokol o poradě, do něhož zaznamenají
výsledek hlasování o nálezu nebo opatření včetně stručného
zdůvodnění. Přehlasovaný rozhodce přiloží k protokolu své písemné
vyjádření se stanoviskem, které však není oprávněn sdělovat stranám
sporu.
2. Poradní protokol s vyjádřením přehlasovaného rozhodce se založí
v zalepené obálce do spisu. Oprávnění otevřít obálku má pouze
předsednictvo.
§ 15
Doložka právní moci a vykonatelnosti
1. Na žádost strany opatří tajemník originál nebo ověřenou kopii
rozhodčího nálezu nebo usnesení, který byl řádně doručen stranám
sporu, doložkou právní moci a vykonatelnosti v tomto znění:
a) Tento rozhodčí nález vydaný Rozhodčím soudem při Hospodářské
komoře České republiky a Agrární komoře České republiky nabyl
právní moci dne .... a je soudně vykonatelný.
b) Toto usnesení vydané Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře
České republiky a Agrární komoře České republiky nabylo právní
moci dne.........
V Praze dne ........
2. Doložka se vystavuje na žádost stran v jazyce českém, německém
nebo anglickém. Doložku podepisuje tajemník a k podpisu připojí
datum a kulaté razítko Rozhodčího soudu.
ODDÍL V.
Smírčí řízení
§ 16
Smírčí výbor
1. Dojde-li společný návrh stran na zahájení smírčího řízení ve smyslu
§ 58 Řádu, vyzve tajemník strany k úhradě nákladů řízení a stanoví
lhůtu pro jmenování členů smírčího výboru.
2. Dojde-li návrh na zahájení smírčího řízení pouze od jedné strany,
dotáže se tajemník písemně druhé strany, zda souhlasí s řešením
sporu smírčím řízením. Pokud Rozhodčí soud neobdrží ve stanovené
lhůtě kladnou odpověď, oznámí tajemník navrhovateli, že smírčí
řízení konat nelze. V opačném případě se postupuje dle odst. 1
tohoto ustanovení.
3. Jestliže některá ze stran ve stanovené lhůtě nezaplatí náklady
řízení nebo nejmenuje člena smírčího výboru, oznámí tajemník oběma
stranám, že smírčí řízení konat nelze.
4. Členem smírčího výboru může strana jmenovat jakoukoli osobu starší
18 let způsobilou k právním úkonům, nebo rozhodce zapsaného
na seznamu rozhodců Rozhodčího soudu.
§ 17
Řízení
1. Smírčí řízení vede tajemník Rozhodčího soudu. Při ústním jednání
přednesou strany svá stanoviska a smírčí výbor se pokusí o jejich
sjednocení.
2. Nedojde-li v průběhu řízení k uzavření smíru mezi stranami,
formuluje smírčí výbor v závěru řízení návrh smíru, který stranám
doporučí uzavřít.
3. Návrh smíru dle odst. 2 tohoto ustanovení musí být jednomyslně
usnesen všemi členy smírčího výboru, jinak se řízení pokládá
za zmařené. O takové okolnosti tajemník strany písemně informuje.
4. O průběhu smírčího řízení platí přiměřeně ustanovení oddílu IV.
Jednacího řádu, pokud tajemník nerozhodne jinak.
ODDÍL VI.
Závěrečná ustanovení
§ 18
1. Tajemník Rozhodčího soudu se zmocňuje k vydávání dalších vnitřních
předpisů Rozhodčího soudu.
2. Dnem nabytí účinnosti tohoto Jednacího řádu se zrušuje Kancelářský
řád Rozhodčího soudu, který nabyl účinnosti dne 1.7.2013.
§ 19
Účinnost
1. Tento Jednací řád nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2016.
2. Dnem nabytí účinnosti tohoto Jednacího řádu se zrušuje Jednací
řád, který nabyl účinnosti dne 1.7.2013.
RNDr. Zdeněk Somr v. r.
předseda
OV477388-151223